Petr Dio měl možnost vyzpovídat členy brněnské kapely Sezarbil. V rozhovoru kapela vypráví o nahrávání nové desky, o nových členech či o tom, jak si blackmetalový zpěvák udržuje hlas.
K dnešnímu rozhovoru jsem si pozval blackmetalovou kapelu Sezarbil z Brna. Sedím tu s manažerem, zakládajícím členem Angrym a ostatními členy současné sestavy.
Říká se ti Angry. Proč a jak vznikla tato přezdívka?
Tahle přezdívka vznikla v roce 1990, když jsem poslouchal kapelu Carnivore. Mají skladbu Angry Neurotic Catholics. V té době jsem vůbec neuměl anglicky, takže jsem pořádně nevěděl, co to znamená. Ale líbilo se mi, že je to slovo takové tvrdé. Asi to ke mně sedlo, protože já jsem taky takový „divočák“, tak jsem si vybral správně.
Přibliž nám, jak vznikl název kapely. Co znamená Sezarbil?
Jméno jsme si vybrali s bývalým členem Charonem v prosinci 1996. Jméno Sezarbil pochází z Dogma a rituálu a znamená démon desáté hodiny.
Budete slavit svých 25 let s nějakou přestávkou. V roce 2012 jste tuším ukončili činnost. Před nějakou dobou jsi tu činnost obnovil. Kdo tě přemluvil k návratu?
Je pravda, že jsme roku 2012 ukončili činnost. Asi po třech letech nefungování jsem na chatě slavil narozeniny a pozval jsem si kamarády. Dušan Vonkollage z Dark Seal mi řekl: „Angry, to je škoda, pojďme ten Sezarbil postavit. Je to našlapaná kapela.“ Zprvu jsem nechtěl. Nechtěl jsem učit někoho hrát na kytaru, učit naše skladby, protože už mě to nebaví. Ale on mi dal své slovo, že se nemám obávat, že on se o to postará. Že se nebudu muset o nic starat, jen o skládání muziky, a on že to ty ostatní naučí. Slovo dalo slovo, a dali jsme to dokupy. Poté jsme se ale znovu rozpadli, protože tam byly nějaké dohady kvůli Dark Seal, že nezvládají zkoušet. Tak jsem si řekl – dobře, chápu to, nebudu se na někoho vázat. Na to konto jsem se spojil s Hanzem, naším bubeníkem, a domluvili jsme si, že seženeme další členy. Nakonec jsme tady v této sestavě, ale taky to nebylo vždy úplně jednoduché.
Panuje u vás v kapele demokracie, nebo ty funguješ jako šéf?
V určitém ohledu ano. Kdyby ta demokracie byla úplně na sto procent, tak se nikam časem nedostaneme.
Poslouchají tě tedy kluci?
Oni dělají, že poslouchají. (Nahlas se směje) Ne, vždy zvednu prst a je to jasné!
Texty a hudbu skládáte společně, nebo to máte nějak rozdělené?
Je super, že tu mám po boku mladé kluky, se kterými jsme většinou zajedno. Ať se to týká tvorby, image, cokoliv. Hodně mi pomáhá Valfar, protože než jsme vůbec šli do studia, dělali jsme zkoušky u mě doma, takové to přednatáčecí zkoušení, abychom věděli ty aranže skladeb. Ten kluk je hodně učenlivý, ohebný a snaživý.
Měli jste nějaký konkurz? Nebo kde jste na sebe vlastně narazili?
Konkurzy a podobné věci nemám rád. Přijde mi to, jak se říká, přitažené za vlasy. Mám rád sednout si do hospody, promluvit si o tom, a když ti na první dojem člověk sedne, je to jasné. Je nesmysl mít člověka, který je hudebně geniální, ale nesedne ti lidsky, protože to potom nefunguje a je to špatně.
Pověz nám něco o novém albu. Budete mít nějaké starší skladby z předchozí tvorby, nebo tam najdeme jen nové písně?
Na tomto albu máme dvě staro-nové skladby. Za tu dobu, co Sezarbil natočil poslední desku, tedy od roku 2012, jsem nějaké věci tvořil mimo, jak se říká, do šuplíku. Nemohl jsem s nimi nic dělat, nikam vyjít a neměl jsem lidi, se kterými bych spolupracoval. Takže jsou tam skladby, které jsme hráli jen na zkušebně, ale ne živě.
Album se jmenuje Jizva války. Máte texty orientované na dnešní dobu? Nebo jste to pojali jinak? Kde jste třeba natáčeli?
Angry: Ve zkratce je to reakce a pohled na dnešní světové dění kolem nás. Máme tam dohromady devět skladeb, včetně intra a outra. Natáčeli jsme v Bzenci, určitě mohu doporučit tamní studio, jsou to profíci. Měli jsme z toho ale trochu nahnáno. Zkrátka, když člověk jde do velkého studia, nervy mu pracují.
von Krampus: Všechny písničky se točí kolem různých témat, ale jedno je to hlavní, úpadek. Ať už jde o duševní, společenský, civilizační. V úpadku, této myšlence, se všechny střetávají. Úpadek vlastně protíná celou desku jak textově, tak hudebně. Není to vyloženě řečené, ale stačí hledat. Je to postavené na metaforách a poetické, člověk si to tak musí svým způsobem najít sám. Texty napsal Angry před delší dobou, jsou to starší texty. Kromě skladby Masakr Nové války, který složil Valefar. Co se hudby týče, tu jsme dali dohromady kolektivně.
Měli jste při natáčení nějaké problémy?
Před natáčením desky jsme zkoušívali v klubu M13, kde jsme měli slíbeno, že před natáčením tu máme možnost zkoušet. Neplatila se tam malá částka, nechci říkat kolik, ale došlo to tak daleko, že jsme se čtrnáct dní před odjezdem dozvěděli, že nemáme přístup do zkušebny. Trochu ze směšného důvodu. Když se pan majitel klubu M13 dozvěděl, že koncert k našemu 25. výročí bude na Melodce, trochu se urazil, a bral to jako nefér hru z naší strany, že koncert nebude u něj. Klub je ale bohužel malý a není tam zázemí, které bychom potřebovali. Tím nám trochu hodil klacky pod nohy, a tak musíme nějaké věci dodělávat až ve studiu.
Zeptám se Frankieho, manažera: Jak ses vůbec dostal k takovéto kapele?
Znal jsem se nějakou dobu s Angrym. Řekl mi, že má kapelu a nemá manažera. Pustil jsem si je, líbilo se mi to. Kapela má obrovský potenciál a já slíbil, že udělám všechno pro to, aby byli ještě lepší, než jsou.
Máte už nějaké koncerty domluvené?
Ano, máme mít koncerty na začátku dubna ve Farářově sluji v Mladé Boleslavi a na Melodce v Brně. Potom jsou v jednání ještě nějaké festivaly a jedno turné s další blackmetalovou kapelou, ale to je překvapení, takže o tom nechci víc mluvit, abych to nezakřikl. Ta jednání ještě nejsou dokončená.
Jak zvládáš práci manažera? Je toho hodně?
Když máš velký cíl a chceš něco někam dotáhnout, máš pro tu věc velké srdce, tak uděláš cokoliv. Nic není nemožné.
Nyní bych obrátil pozornost na zpěváka, který si říká von Krampus. Kdo je tvůj pěvecký idol?
Asi je to více lidí. Nemám jenom jediného, kterému se snažím přiblížit. Velkou inspirací je pro mě Dead z Mayhem. Vždy se mi líbil jeho hlas, byl takový surový, bolestivý. Hlavně nikdy nevyšel na albu, pouze na demech a živácích. Potom asi zpěvák Johann Hegg z Amon Amarth, to byla první kapela, ve které zpíval někdo takto. Líbí se mi jeho hlasový drive, síla a výdrž. Ještě zmíním třetího zpěváka a dál už ne, abychom tu neseděli ještě další půlrok: James McBain z kapely Hellripper. Ten není tolik známý, ale dokáže screamovat ve extremních výškách. Dokonce jsem se s ním spojil a ptal se ho na jeho techniku.
Se kterou kapelou by sis chtěl zahrát?
U jedné bych nezůstal! Zrovna mám na sobě tričko Marduk, hodně je teď poslouchám. Třeba s nimi bych si chtěl zahrát.
Měl si nějaký hudební základ, vzdělání?
V tomto jsem laik. Nikdy jsem nikam nechodil. V této formě zpěvu, jakou máme, jsem samouk. Hodně jsem si hledal informace na internetu a sám se v tom snažím stále zlepšovat.
Jak si vůbec blackmetalový zpěvák udržuje hlas? Cvičíš doma?
Je to asi různé. Já osobně cvičím doma občas, když se na to zrovna cítím. Nemohu cvičit kdykoliv, protože riskuji, že si mohu s hlasem něco udělat. Když dojde přímo na zpěv, jde o to, nepít hlavně sladké, studené nápoje. Piju hlavně vodu. Údajně je to dobré i pivo, avšak mně osobně nechutná. Nicméně jsem ochotný ho pít, pokud to pomůže mému hlasu.
Když zkoušíte, jste ve studiu nebo i živě vystupujete, jaký mikrofon používáš?
Rád bych měl Sennheiser, ale mám Shure.
Nyní se obrátím na basáka, který má přezdívku Adar. Jak vznikla?
Všeobecně se mi říká Ráďa, tak jsme jen obrátili písmena, háčky a čárky, a vzniklo Adar.
Jak často doma cvičíš?
Zrovna celkem hodně. Prakticky každý den.
Kdo tě vedl k muzice? Rodiče, sourozenec, přátelé nebo někdo jiný?
Cestu jsem si našel sám. Chtěl jsem se naučit na kytaru, ale příliš mi to nešlo, a tak mi kamarád poradil, ať raději zkusím basu. Začal jsem, když mi bylo dvacet let, a nebyl jsem zrovna zběhlý v nástrojích.
Tvůj vysněný aparát? A vysněná basa?
Vysněná je basa Bongo.
Na jaký přesně typ nástroje vůbec hraješ?
Hraji na LTD signature Tom Araya. Dlouho jsem ji sháněl, ale nemohl ji sehnat, teď ji konečně vlastním.
Valefare, hraješ na kytaru. Měl si někdy chuť s hraním skončit?
Určitě. Začínal jsem na akustické kytaře s jedním učitelem u nás na vesnici. Hráli jsme nudné skladby ze sešitů, nikdy mi sám toho moc neukázal. Byl jsem hodně demotivovaný a když už jsem takhle hrál čtyři roky, ale viděl jsem, že to nikam nevede, chtěl jsem skončit. Naštěstí mě u toho rodiče udrželi a jsem za to rád.
Jaké jsou tvoje předešlé kapely?
Máme se zpěvákem Von Krampusem black/trash metalový projekt Morgul, který je momentálně pozastavený, máme v plánu na tom někdy zase pracovat, ale to jsou zatím všechny moje hudební zkušenosti.
Máte nějaké album?
Vydali jsme EP, které je celé dostupné na YouTube, ale jde spíše o dema. Až bude čas a možnosti, mám napsaný materiál na celé plnohodnotné album.
Kolik kytar vlastní Valefar doma?
Mám dvě. Obě elektrické.
Mnoho kapel využívá vlastní trsátka. Máš také vlastní?
Zatím nemám svoje trsátka.
Posledním členem, kterého tu mám, je bubeník Honzík, Jan Dzugan. Pracuje jako technik pro Arakain, Dogu a staví stage na velkých festivalech jako Masters of Rock a Metalfest.
Jsi druhý služebně nejstarší člen kapely; jak sis sedl s novými, mladšími členy?
Je to velký přínos. Mají potenciál a nápady. Hlavně mají chuť pracovat na sobě. Občas je však znát věkový rozdíl, jsme starší kluci v kapele a vidíme některé věci jinak, ale oni nám dodávají energii. Vracíme se tak trochu do našich mladých let.
Jak zvládáš všechny své činnosti? Stavět pódia, jezdit s kapelami…
Dá se to zvládat, ale i tak je to těžké. Vše je o domluvě a trpělivosti, ale život se taky netočí jen kolem peněz. Avšak je doba, jaká je. Pak už je to o prioritách. Jsou velké nabídky za těžké peníze, jako stavět pro Metallicu, ale člověk si musí uvědomit, co je pro něj důležitější. Jestli jeho vlastní kapela, nebo stavění pódia. Pokud se tohle sejde ve stejném termínu, tak Metallicu člověk musí oželet a hrát se svou kapelou.
Jsi trémista?
Dříve jsem býval, ale neznám muzikanta, který nebýval trémista, alespoň trochu.
Jaké používáš paličky? Máš nějaké svoje?
Zatím nemám, ale je to v jednání. Budu tam mít podpis a název Sezarbil.
Už se určitě těšíš zpátky na pódia, na koncerty, které máte domluvené…
Samozřejmě, že už se těším. Konečně máme sestavu takovou, jaká má být. Prostě už konečně fungujeme.
Co byste jako kapela vzkázali fanouškům?
Rádi bychom všem moc popřáli, aby si konečně znovu užívali živých koncertů a té správné metalové zábavy, které jsme si za poslední dva roky nikdo moc nedopřáli. Stejně jako vy, i my doufáme, že se vše vrátí zpět do normálu a že se s vámi uvidíme na koncertech. Doufáme, že se na nás přijdete podívat. Třeba na Melodce!
Zvídavé otázky pokládal: Petr Dio, foto: Petr Dio
You must be logged in to post a comment.