Až dokončíte tohle sólové turné… pokud dostanete nabídku na účinkování v nějaké kapele, přijal byste ji?
No, to záleží… Jsem v tomhle směru hodně vybíravý. Pokud by podmínky byly odpovídající a byla by to muzika, kterou bych hrál rád a sedl bych si s kolegy, asi bych tu nabídku přijal. Ale teď kutíme něco s kapelou zvanou Iconic. Ale rád bych strávil více času se svým sólo projektem. Opravdu to chci doslova dotáhnout až na limit, chci cestovat a hrát úplně všude. Zúčastním se třeba „Barking Cruise“, anglický Barking Folk Festival plánuje pořádat okružní plavbu, já se jí budu účastnit, budu jedním z headlinerů. To bude paráda!
Kdo Vás hudebně ovlivnil? Jaké jsou Vaše hudební vzory, ikony, ke kterým vzhlížíte?
Ovlivnila mě první deska, kterou jsem dostal. Vyrostl jsem v Mexiku a úplně první deska, kterou jsme společně s bratrem dostali od otce k Vánocům, byla Abbey Road. Takže Beatles pro mne vždycky byli velkou inspirací a ovlivnili mě nejvíce, jsem velkým fanouškem Paula McCartneyho, Johna Lennona, George Harrisona a Ringa. A mám přátele, kteří spolupracovali s Paulem McCartneym a s Ringem, takže se k nim i přibližuji, ale ještě jsem je nepotkal. A opravdu, až dodnes jsou to oni, kdo na mne po hudební stránce měl největší vliv. Paul McCartney – jako baskytarista, jako zpěvák… Pochopitelně těch vlivů je tam mnoho, třeba Cream – Jack Bruce, Eric Clapton a Ginger Baker, The Rolling Stones a také jižanský rock. Grand Funk Railroad, The Allman Brothers Band, Ted Nugent, se kterým jsem nakonec spolupracoval… A z Anglie samozřejmě Deep Purple, Led Zeppelin a spousta dalších, které mám rád… A Aerosmith! Jel jsem turné s Aerosmith, po Austrálii, spolu s Dead Daisies… každý večer s Tylerem, Joem Perrym, Joeym Kramerem… bylo to úžasné! A musím dodat, že jsme hodně jezdili také s Kiss, a ti mne odrovnali pokaždé, když jsme s nimi hráli. Je až neskutečné, jak jsou dobří! Scéna, show, hudba… S Paulem jsme dobří přátelé, samozřejmě i s ostatními, s Genem, Ericem a Tommym… Kiss jsou prostě nedostižní, kdykoliv vylezli na pódium, svoji show pojali originálně, nikdy se neopakovali, vždy odevzdali výkon na sto deset procent, jsou prostě ta nejvyšší liga.
Krom baskytary – kolik hudebních nástrojů ovládáte?
Trochu hraju na kytaru, trochu na klávesy, když skládám, trochu na bicí… Ale vždycky jsem měl štěstí, že jsem hrál s těmi nejlepšími z nejlepších, takže mi ty znalosti stačily na zapsání nápadu – a pak jsem mohl povolat ty nejlepší hráče.
Čím byste se stal, kdybyste nebyl muzikantem?
Asi bych našel uplatnění v letecké branži, třeba jako pilot nebo astronaut, kdo ví, protože můj otec pracoval v této oblasti a já si myslel, že bych také mohl jít touto cestou… nakonec si tu cestu zvolil můj syn, je pilot a také baskytarista. Takže si myslím, že bych skončil v letectví. Ale… (úsměv) …kdybych si mohl vybrat jiné poslání než hudbu, chtěl bych být kytkou. Jen si tak sedět a dělat lidi šťastnými… (směje se) …já o tom vždycky vtipkuji, ale vlastně je to pravda.
A co bylo tím impulzem, který Vás nasměroval k muzice?
Vyrůstal jsem v rodině, kde matka byla zpěvačka, měla v Mexiku kariéru společně se svými sestrami a otec hrál na klarinet, miloval Bennyho Goodmana, Glenna Millera… (notuje si první takty písně In the Mood) …vyrůstal jsem obklopený touhle muzikou. A maminka měla ráda písničky, takže milovala všechny ty zpěvačky jako Ellu Fitzgeralldovou, Sarah Vaughan, všechna ta show, kabarety… The Wizard of Oz, The King and I, Carousel… Když se rozvedli, nastěhovala se k nám do Tijuany babička z Mexico City, která byla učitelkou hry na klavír. Takže dávala lekce klavíru a já si to naposlouchal, něco jsem se naučil, ale hra na klavír pro mne byla příliš svazující, náročná na disciplínu… Takže jsem popadl bratrovu kytaru a schovával jsem se s ní, kde se dalo, a učil se. A bylo to… Takže to byla babička, ta pro mne otevřela tu pomyslnou skříňku, přivedla mě k muzice.
You must be logged in to post a comment.