Turné Arakainu ke 40 letům kapely pokračovalo v Pardubicích

Začátek koncertu se nesl především v duchu těch nejznámějších skladeb z éry Aleše Brichty – koncert odstartoval ikonický song Proč, následovala dlouho nehraná věc Nesmíš to vzdát, vypalovačka Gilotina, načež se tempo zvolnilo při skladbě Šeherezád. Po další rychlovce Strážci času připomněl frontman Honza Toužimský 40. narozeniny kapely, projekce v pozadí nabídla několik záběrů z příprav koncertu ke 25 letům kapely v tehdejším pražském Edenu a krátký rozhovor s kytaristou a zakladatelem Arakainu Jiřím Urbanem o spojení metalové kapely se symfonickým orchestrem, se kterým si tehdy kapela zahrála. Pokračovalo se vlnou skladeb, které kapela zahrála právě na tomto koncertě. Jmenovitě zazněly Muzeum zla, Návrat bohů a oblíbená Marilyn.

Veleúspěšné album Apage Satanas připomněla dvojice skladeb A zvony zvoní a Kyborg, novinku Jekyll & Hyde pak o něco pomalejší, avšak řízná Hathor. Zatímco probíhala krátká přestavba pódia pro následný akustický set, vzal Honza do rukou kytaru a začal vybrnkávat první tóny pomalé a příjemné skladby Chtěl bych ti říct. Ke konci nechal refrén zpívat fanoušky, kterých zde byl opravdu početný zástup. Prostor před bicími osvětlovaly dvě pokojové lampy. Honza se o nich zmínil se slovy – kdo z fanoušků má takové lampy doma, a také dostatečně velký obývák pro všechny zde přihlížející, k tomu šťastlivci přijede Arakain zahrát domů. V akustickém provedení následovaly ještě songy Farao, Karavana slibů a Špatný dny.

Zpátky do metalového hávu poslala atmosféru novější skladba Dnes ještě ne, veleznámá věc Princess, opět se lehce zpomalilo za tónů Prázdnýho koutu a krátká pauza značící přídavek následovala po další známé věci Adrian. Fanoušci si tradičně vytleskali kapelu spolu se známým pokřikem „Co je? Co je? Co je, co je, co je?!“, a ta jako přídavek zvolila rychlejší a zpěvnou skladbu Paganini – a na závěr to nemohlo být nic jiného než Apage Satanas.