Karviná Rocks přinesla etablované kapely i zajímavé nováčky

V letošním roce byla připravena dvě pódia, díky čemuž se dařilo na minutu přesně dodržet časový rozpis akce. Na hlavní stage zahájili festival GATE Crasher. Tato partička je zde dobře známá a na jevišti jsou jako doma. V první řadě si mnozí fanoušci i pobrukovali texty některých jejich skladeb. Jako druhá v pořadí nastupovala kapela Messalina, všem návštěvníkům žijícím přímo v Karviné dobře známá. Bylo pro mě zklamáním, že zrovna oni museli hrát na druhé, mnohem menší stage, neboť Messalina nějakou dobu nemohla vystupovat, a kdo jiný než oni by si hlavní stage zasloužil – to však už je v režii pořadatelů. Messalina nastoupila v sestavě zahrnující kytaristu Martina Petráše, jenž byl pro mě členem novým. Znělo jim to hodně dobře a v playlistu nechyběly takové kousky, jako jsou Aréna, Mizerov, Jeden z tisíce, Loser či Trojský kůň. Samozřejmě nemohly chybět ani super hity jako Cepy a kladiva či Šest prstů v zeleném. Malým překvapením pro mě byly i dvě novinky, které kapela zahrála – Ztracený směr a Andělé za sklem. Nové věci dobře znějí a hezky se poslouchají. Na závěr si Messalina nechala skladbu s názvem Pokoj č. 6. Všichni přítomní si tuto skladbu prozpěvovali. Co dodat: po mnoha letech jsem viděl a slyšel Messalinu – a bylo to skvělé.

Sotva dozněly poslední tóny Pokoje číslo 6, museli jsme utíkat zpět na hlavní stage, neboť už se začalo ozývat intro a Ingott byl připraven naskočit jako třetí v pořadí. Tato partička kolem Jury Šperla do vás vždy napumpuje spoustu pozitivní energie a doslova vás nabije. Jura má vše pevně v rukou a ostatní tři pekelníci taky dobře ví, co mají dělat. Prostě jim to šlape a je jen škoda, že tady tak málo vystupují. Po skončení intra se z jeviště valily krásné ostré tóny Charona I. Jako druhá v pořadí následovala pecka Na cestě do nebe. Třetí skladba je pro mě zatím velkou neznámou, je to nová věc s názvem Commando. Když tato skladba dozněla, proběhl křest nového singlu (Commando a Skákavá panenka). Tento nový singl pokřtil šprýmař Martin Kapek z Traktoru. Křest byl velmi vtipný a celý je zaznamenán na videu. A najednou tady bylo Ádie potvorám. Následoval hit Sodoma a Gomora, který zní stále suprově. Poté přišly na řadu ještě skladby Mrtvého tě nedostanou a Svět morduje svět. Po nich Jura věnoval všem svým známým skladbu Heavy metal. Čas je ale neúprosný, takže přišla předposlední věc Reje pekel a jako poslední věc dnešního setu píseň Posledního kousne pes. Bylo to super, ale bohužel to uběhlo velmi rychle. Jura dostal jako dárek od jedné fanynky její kalhotky.

Ale to už byl čas opět se přesunout na vedlejší stage, kde svůj set odehráli Animal Rock. Zatím jsem je nikdy neslyšel, dnes to bylo poprvé. Na hlavní stage se už všechno připravovalo na vystoupení kapely Traktor. Ta jako vždy nezklamala, udělala průřez celou tvorbou. Nechyběly věci jako Tmel, Bludičky, Letokruhy, Defenestrace či Vstaňte, pane Lincolne!. Byla to světelná a pyrotechnická show, jak má být. Myslím, že fanouškům v první řadě muselo být hodně horko z ohňů na pódiu. Celé publikum zpívalo jak o duši, když je k tomu frontman Martin Kapek vyzval.

Po skončení vystoupení Traktoru se opět hrálo na druhé stage. Vystoupili tam Goofy Cow. Ti byli pro mě velkým překvapením. Když jsem dorazil před jeviště, uviděl jsem jenom kytaristu a bubeníka. Tohle nemůže být dobré, myslel jsem si. Ale mýlil jsem se. Bylo to hodně zajímavé, budu si muset jejich tvorbu naposlouchat. Jako poslední vystupovaly na hlavní stage legendy Arakain. Kapela, která letos slaví čtyřicet let existence, zahrála starší i nové věci a loučila se jako vždy hitem Apage Satanas.