Dvě tváře Jennifer Haben z Beyond the Black

Při příležitosti nedávného vystoupení Beyond the Black na Masters of Rock prozkoumejme trochu jiná zákoutí hudební dráhy jejich pozoruhodné frontmanky. Sluší se ale uvést nejdříve to, co je hlavní náplní jejího hudebního působení. Německá symfometalová kapela Beyond the Black má za sebou osm úspěšných let. Vystupovali na Wackenu i na mezinárodním gothic festivalu Wave-Gotik-Treffen v Lipsku, ve společném koncertním programu je hostila stejná pódia jako Saxon, Scorpions, Aerosmith, Within Temptation či Amaranthe. Letos jsme si jejich vystoupení užili na Masters of Rock, kde patřilo rozhodně k nejlepším koncertům čtvrtečního dne. Kapele se v prvních letech nevyhnuly mnohé personální změny, z původní sestavy zůstává jen frontmanka se zásadním hlasem.

Jedním z účinkujících byl i Michael Patrick Kelly, irský muzikant žijící v Německu. Ten se celý život věnuje spíše folku a popu s přesahem do rocku, ale díky účasti Jennifer Haben a dle pravidel formátu pořadu si možná poprvé veřejně zazpíval píseň od metalové kapely – baladu Unbroken od Beyond the Black, překvapivě v méně baladické, méně tajemné verzi, zároveň s menším množstvím kvílejících kytar, ale s celkovým energičtějším vyzněním. Tvrdší muzika mu není vzdálená, naopak: již jako mladík obdivoval Metalliku, Pearl Jam či Aerosmith.

Právě Michael Patrick Kelly si vybral jako hosty svých živých vystoupení pár kolegů ze Sing meinen Song, kteří ho zřejmě hudebně zvlášť zaujali a se kterými si sedli i lidsky. Mezi nimi byla právě i Jennifer Haben. Ta s ním tedy začala vystupovat na některých koncertech jeho tehdejšího turné. Během programu se ptal publika, jestli jsou tu i nějací rockeři a metaláci. Odezva byla nadšená – někteří skutečně mají v oblibě i tvrdší tóny, mnozí ale už přesně věděli, co teď přijde: na pódium vstoupila Jennifer, vystřihli spolu Unbroken a ještě jednu skladbu… Ale nepředbíhejme.

A nyní se dostáváme k dalšímu zajímavému počinu, který vznikl ve spolupráci těch dvou: k lockdownovému koncertu Knockin‘ on Heavens Door z katedrály sv. Petra v Kolíně nad Rýnem. Na jaře 2020 se živé koncerty nemohly kvůli koronaviru konat. Michael Patrick Kelly se rozhodl potěšit své příznivce hudbou aspoň přes video, a zároveň v dočasně opuštěných obrovských prostorách dómu silněji vyznívá prázdnota tehdejší doby, kdy jsme se nemohli osobně stýkat jako dřív, společně prožívat radost – při koncertech, na bohoslužbách i jen tak pospolu. Lockdownový koncertní dokument vydaný online nazval Knockin‘ on Heavens Door – nejen proto, že natáčel takřka v oblacích na posvátném místě: Michael Patrick Kelly uvádí Boba Dylana mezi svými zásadními vzory a zdroji inspirace.

V sakrálním prostředí a s vědomím Kellyho křesťanských kořenů samozřejmě nesměla chybět ani duchovní píseň. Michael Patrick Kelly strávil před časem šest let v klášteře, než se naplno vrátil do civilního života a na hudební dráhu. Některé písně z klášterního období – neboť i tam hudbu nasával a sám skládal – dodnes tu a tam zahraje. Jak uvedl v pořadu v Sing meinen Song, byl překvapen, že si metalová královna, jak Jennifer Haben nazval, vybrala z jeho repertoáru k interpretaci latinskou modlitbu Salve Regina. A právě tuto skladbu zpívali spolu na koncertech po Unbroken, a právě tato skladba v nezapomenutelné podobě zaznívá ze záznamu koncertu Knockin‘ on Heavens Door. Michael Patrick Kelly podává modlitbu Salve Regina v prostém aranžmá – jen akustická kytara a zpěv, Jennifer ho doprovodila druhým hlasem. V prostorách sakrální stavby působí píseň ještě silněji a Jennifer v ní ukazuje zcela novou pěveckou polohu.