Rock for People, den druhý: Hollywood Undead a Machine Gun Kelly

„Byli jste na filharmonicích?“ bylo to první, co na nás kolegové fotografové vybafli, když jsme se potkali pod hlavní scénou při čekání na začátek vystoupení amerických rockerů Set It Off a zvědavě obhlíželi catwalk, který přes noc vyrostl ze středu vysokého jeviště. „Metalisti tam kroužili v circle pitech a veslovali!“ směje se nadšeně kolega a já začínám litovat, že jsem z postele nevylezla o trochu dřív. Pohled na pobavené filharmoniky by rozhodně stál za to!

Kapela Set It Off ovládla hlavní stage krátce před druhou hodinou a naservírovala fanouškům, kterých se pod pódiem sešlo požehnaně, pětačtyřicet minut moderního rocku. Hlavní zbraní muzikantů z Floridy je hlasově skvěle disponovaný frontman Cody Carson, který dokázal „zaplnit“ celou šířku pódia a neváhal ani skočit do diváků a zasurfovat si nad jejich hlavami. Zahájil tak sérii „mladých a neklidných“, kteří naplnili páteční program svou svěží energií.

Ve stejném duchu pokračovali na YouTube scéně The Silver Spoons, česká kapela s anglickým šarmem. O tom, že její indie rock milují fanoušci i kritici, svědčil divoce křepčící dav pod pódiem a na krátkou historii kapely úctyhodná sbírka hudebních nominací a ocenění.

Velmi osvěžující je, že si tvůrci programu festivalu dávají záležet na tom, aby na soupiskách umělců nechyběl ženský element. V pátek jsme tak na pódiu Evropa 2 měli možnost poznat repertoár mladé kanadské písničkářky LØLØ a talentované americké hudebnice Upsahl. Obě dámy překvapil fakt, že jejich tvorbu znají lidé až v srdci Evropy a shodně vyjádřily nadšení nad množstvím fanoušků a pozorných posluchačů, kteří si pod pódiem užívali jejich hudbu. Byly rozhodně půvabným zpestřením pátečního dne.

Hlavní scénu naopak opanoval výrazný mužský element v podobě americké kapely MOD SUN, v jejímž čele stojí zpěvák, rapper a hudebník Derek Smith. Donedávna byl jedním z řady mnoha snubních prstenů na prsteníčku kanadské rockerky Avril Lavigne a zdá se, že si koncertem na RfP léčil své zlomené srdce. Do vystoupení dal úplně vše a na pódiu doslova nechal duši. Z jeho projevu šla obrovská energie, celou šíři pódia opanoval bez nejmenších problémů. Fanoušky pod pódiem ovládl hned v průběhu první písničky a ve své moci je držel po celou dobu svého vystoupení. Snad nejúžasnějším momentem jeho koncertu byl okamžik, kdy během coveru písně Iris skupiny Goo Goo Dolls vyšplhal na zábrany pod pódiem a balancujíc zpíval slova geniálního hitu společně s obrovským davem fanoušků. Ikonický okamžik. Není divu, že fotky MOD SUN zabírají v galerii pod článkem jednoznačně největší prostor, atmosféra jejich vystoupení mne prostě nadchla. Pokud bych si mohla vybrat, koho na RfP příští rok potkat znovu, byli by to rozhodně oni!

Českou stopu v pátečním programu zanechali Vypsaná fixa a toto léto zdatně koncertující Sunset Trail. Odpoledne na sebe největší pozornost strhlo kalifornské hudební těleso Hollywood Undead, které rozhoupalo fanoušky pod pódiem svojí směsicí nu metalu a rap rocku. Neodpustili si ani vtípek pro diváky, kdy na pódium vytáhli „náhodně vybraného“ dobrovolníka z davu, aby si s nimi zahrál na kytaru. Z pohledné a velmi šikovné blondýnky se nakonec vyklubala Sophie Lloyd, která krotí struny pro headlinera večera, Machine Gun Kellyho.

Na YouTube scéně pokračovala na indie notu mladá skotská kapela Vistas a po nich na stejných „prknech“ následovalo erotické dusno v podání americké hudebnice Ashnikko. V její tvorbě se prolíná mnoho hudebních stylů, od rappu až po bubblegum pop. V kostýmu jako vystřiženém z japonského manga seriálu předvedla na pódiu tak odvážnou a smyslnou show, že se mnohým fotografům pod pódiem zamlžily čočky objektivů. Její expresivní taneční kreace doprovázely dvě stejně svůdné tanečnice.

Na hlavní hvězdu večera, amerického rappera Machine Gun Kellyho, čekaly pod hlavní scénou tisíce zvědavých fanoušků. Co do pompéznosti MGK nezklamal, své vystoupení zahájil doslova jako ztělesnění slunečního boha Ra – se slunečním kotoučem v zádech na vrcholu pyramidy. Hudebník, který před čtyřmi lety „objevil“ kytary a většinu svých dříve popových songů oděl do rockového hávu, přivezl do Hradce Králové velkolepou americkou show plnou kouře, efektů a pyrotechniky. Neboť jeho hudba není mým šálkem čaje, nedokážu kvalitu jeho vystoupení posoudit a věřím, že jeho fanoušci byli nadšení, i přes jeho podivný odchod z pódia bez rozloučení. Mně v jeho projevu chyběla ta dravost, vášeň a nadšení, kterou jsem toho dne v různých podobách na stejné scéně měla tu čest zažít hned několikrát.