Obscene Extreme číslo 24: Plejáda grindových a deathmetalových legend

Letos vyšly první dva dny festivalu na státní svátky, což bylo znát i na účasti. Ve středu se již tradičně začalo řadou neobvyklých soutěží jako sjíždění pásu pokrytého lubrikantem a trefování kuželek, závody v kontejnerech, mrskání rákoskou a dalšími rekvizitami o největší výdrž nebo exování teplé slané vody. To vše nezastavil ani déšť, který přesunul dění do pivního stanu.

První kapelou celého programu pak byli mladí thrasheři Morghuul. Thrash metal celkově dominoval tomuto úvodnímu dni, který proběhl pod názvem Old School Metal Forever. V nastaveném tempu tedy pokračovali Laid to Waste, Hellfuck či Luciferuge, kteří mísí thrash a black metal.

Headlinerem pro tento den byla německá legenda Holy Moses v čele s nezastavitelnou Sabine Classen. Po dlouhých 43 letech zde kapela odehrála pravděpodobně svůj poslední český koncert, jelikož se dle jejich vlastního prohlášení blíží konec jejich éry, a nutno říct, že do toho celá sestava dala úplně všechno. Přímo na pódiu pak Sabine převzala krásný dort jako poděkování za více než 40 let na metalové scéně, což bylo od pořadatelů sympatické gesto.

Po setu kanadských Exciter byli přítomní fanoušci svědky tradiční série představení až životu nebezpečných kreací včetně věšení na háky za ramena nebo zatloukání různých předmětů přímo do lidského těla, jak už jsme na tomto festivalu zvyklí.

Čtvrtek byl z hlediska line-upu snad nejnabitějším festivalovým dnem. Už od rána vynikala žánrová rozmanitost zahrnující punk, thrash metal, death metal, grindcore a až kosti drtící powerviolence. Chvílemi až spalující teplo rozhodně nezastavilo fanoušky, kteří už během prvních kapel rozjížděli před pódiem moshpit a bavili se skákáním z hrany stage. Mezi hromadou extrémních metalových družin stojí za zmínku třeba norští deathmetalisté Obliteration, kteří ukázali, že Norsko není země zaslíbená pouze kultovnímu black metalu. Punc originality dodali tomuto dni maskovaní mexičtí grindeři Rottenness.

Z programu sice vypadli švédští The Crown, nicméně od večerních hodin probíhal program v režii těch největších legend. Do této plejády promluvila po svém americká punková legenda Total Chaos, jejichž frontman Rob Chaos nabádal fanoušky k tomu, aby si šli tvrdě za svým a ignorovali vše zlé, co se jim snaží klást zábrany.

V rámci oslav 40 let vzniku kapely jsme si poté dali koncert polských deathmetalových nestorů Vader, kteří jsou stále k nezastavení. Vystřihli zde parádní set, který sledovalo už velmi hustě zaplněné bojiště. Frontman Piotr Wiwczarek i jeho spoluhráči si často užívali řádění fanoušků přímo na pódiu mezi nimi. Jedinou kaňkou byl možná poměrně brzký hrací čas, kdy ještě bylo venku světlo. I tak však tento koncert Vader v klidu snese status jednoho z highlightů letošního ročníku.

Pro fanoušky death metalu byl téměř povinností následný koncert švédských legend Vomitory. Kapela svůj setlist obohatila o porci nových skladeb z letošní desky All Heads Are Gonna Roll a ukázala nám rázně a jasně, odkud a proč pochází jedna z nejširších deathmetalových základen. Speciální byl poté koncert britských mistrů patologického smrtícího kovu a chirurgické oceli Carcass, kteří zde vystoupili po dlouhých letech snahy pořadatelů. Nutno říci, že šlo o jeden z nejlepších koncertů, který festival za dobu své existence zažil.

V nastaveném tempu se pokračovalo, protože dalším z headlinerů nebyl nikdo jiný než mexické death/grindové komando Brujeria. Ti se opět pustili do svého pověstného kázání o současné politické situaci, při skladbě Matando Gueros dokonce šermovali mačetami. V samotném závěru fanoušci obsadili velkou část pódia a pařili spolu s kapelou přímo na něm, což jen utužilo parádní atmosféru tohoto nabitého večera. Řádně smrtonosný patologický grindový direkt potom fanoušci inkasovali od služebně sice mladého, ale zkušeného tria Sick Sinus Syndrome, do ohně pořádně přiložili američtí deathmetalisté Gorgatron i česká grindcoreová mlátička Amoclen a tečku za čtvrtečním programem zapsala australská grindová sestava Diploid.