O čem píseň pojednává?
Je v tom zase lehce skrytá pointa. Ve skutečnosti jde o chvalozpěv. (smích) Na tu cestu, kterou tady každý na tomto světě máme. Někdy nás ovládá lenost a různé nešvary, ale občas je dobré se zamyslet nad tím, že pokud nebudeme nic dělat, jen tak nějak plout, jednoduše ztratíme smysl tu být. O tom je Tak nádhernej.
Kdo u vás v kapele píše muziku, kdo texty? Jak probíhá proces psaní nových skladeb?
První nápad většinou donesu na zkušebnu já a kluci potom k tomu přidají každý to své. Občas se kolem toho hodně kecá, zkouší se to na lidech na koncertech, a až pak to nahrajeme. To je možná trošičku jiné oproti ostatním kapelám, řekl bych. Skladba Tak nádhernej prostě fungovala a funguje na koncertech skvěle. Ani nevím proč.
Máte texty na zajímavá témata, odrážející i současnou dobu. Odkud k nim bereš inspiraci, nakolik jsou například osobní?
Jsou strašně osobní. Myslím si, že je to z toho hodně cítit. Zrovna ty některé věci víš, díky tomu, jak jsme se před rozhovorem spolu bavili mimo mikrofon, a proto ti to musí dávat ještě mnohem větší smysl. Na první dobrou to možná nemusí všechny zaujmout. Ale neumím to psát jinak. Třeba Bravo pane má možná až moc skrytou pointu, když o tom zpětně přemýšlím. Ale až jednou bude někoho naše kapela zajímat třeba za pár let a dostane se k tomu později, bude možná v jiném rozpoložení a pochopí, jak to ten Janek vlastně myslel. (smích) Témat je hodně, otázka však někdy zní, jak je uchopit.
V poslední době tě také vidíme dělat živé přenosy přes Facebook nebo Instagram, jen tak…
Je to tak. Pár jsem jich udělal jen s akustickou kytarou. Koncept těch živáků zněl: vymknout se tomu vyumělkovanému bezchybnému studiovému či koncertnímu světu a udělat jen takové příjemné nedělní večerní hraní lidem do obyváku. Něco znělo líp, něco hůř, ale myslím, že se lidi celkem dost bavili, chodily mi pak hezké zprávy. Jsem rád, že jsem mohl udělat někomu radost.
Vysílal jsi nedávno ze svého vlastního studia. Jaká je největší výhoda toho, mít vlastní studio? A chodí k tobě natáčet i jiní interpreti, kapely?
Vidíš, studio. Jeho výhody jsem v těchto živých vstupech úplně vynechal a posloužilo jen jako kulisa. Jinak mít studio výhodou bezesporu je. Za ty prachy… (smích) Je to zároveň velký žrout času a někdy ho vnímám tak trochu jako vězení, protože jsem víc v něm než venku. Externí kapely – občas ano. Největší výhodou (ale někdy i nevýhodou) je to, že to má člověk všechno v rukou sám, má možnost experimentovat, má možnost nahrávat, kdy má čas on, ne někdo jiný.
Kromě svých veřejných a studiových hudebních aktivit jsi také učitelem v ZUŠ…
Je to tak, vyučuji v ZUŠ hru na elektrickou kytaru.
Co tě ještě baví kromě muziky?
Moc mě baví chodit na procházky s mým pejskem Bleskem. Jinak rád jezdím na motorce, do toho jsem se už jako dítě zamiloval, když mě táta učil jezdit na crossce a seděl za mnou. Dovedete si představit, jak to vypadalo, když jezdil devítiletý kluk s obrovským chlapem na polní cestě? (smích) Od té doby to miluju. Jsem takový ten vyhlídkový jezdec, co nemusí jezdit dvě stě někde na rovince, ale spíš se kochám. Jinak si rád zasportuju v rámci možností, a jestli se to počítá, tak mě baví pivko. Jsem celkem pivař, když tak přemýšlím. (smích)
Kde můžeme Horizont v blízké době vidět?
Někdy mám hlavu jen na čepici (smích) – co se týká termínů, rozhodně je to pravda. Ale na co nejde zapomenout, to je datum 30. září, kdy zahrajeme v Uherském Brodě na místní vyhlášené akci Uherskobrodská pouť. Zde vystoupíme ve večerním programu spolu s kapelou Street69 a hlavní hvězdou, kterou jsou Rybičky 48. Jinak všechny termíny naleznete na našich stránkách horizontofficial.cz v sekci Koncerty, kterou průběžně aktualizujeme.
Moc ti děkuji za otázky a přeji Rocksoundu spoustu spokojených čtenářů. Jsem jeden z nich, a nesmírně si vážím toho, že zde můžu být i za Horizont.
