V neděli 18. 2. se v pražském Futuru odehrál vyprodaný koncert americké kapely Currents, která k nám přijela se svým The Death We Seek EU/UK turné. Jako support s sebou přivezla hned tři další kapely, a to Sentinels (USA), Oceans Ate Alaska (UK) a Being as an Ocean (USA).
Zahájení v režii Sentinels a Ocean Ate Alaska
Večer odstartovala americká progressive metalcorová kapela Sentinels. Kapele se podařilo po pár minutách rozproudit mosh pod pódiem. Super začátek večera!
Jako další se ve Futuru předvedla britská post-hardcorová kapela Ocean Ate Alaska. Kapela měla pod pódiem slušnou základnu fanoušků, kteří si její vystoupení užívali plnými doušky. Zpěvák kapely Joel Heywood v jednu chvíli seskočil z pódia do moshe, kde odzpíval jednu z písniček. Opět skvělé momenty vystoupení.
Being as an Ocean v netradiční sestavě
Dalším, kdo vtrhl na pódium, byla post-hardcorová kapela Being as an Ocean z Kalifornie. Kapela do Prahy dorazila se změnou v sestavě; zpěvák Joel Quartuccio se bohužel nemohl na koncert z rodinných důvodů dostavit. Zástup si vzala na starosti zpěvačka kapely Ithaca Djamila Boden Azzouz, a své úlohy se zhostila parádně. Kytarista kapely se postaral o zpestření pódiové show, když v jednu chvíli skočil i s kytarou do davu a několik okamžiků se jím nechal unášet. Ač kapela nehrála v originální sestavě, fanoušci si vystoupení s Djamilou užívali.
Divočina v podání Currents
Závěr večera patřil hlavním hvězdám, kterými byli američtí metalcoristé Currents. Páteř jejich pražského setlistu tvořily písně ze dvou posledních alb, loňského The Death We Seek a jeho předchůdce The Way It Ends z roku 2020. Nechyběly v něm novější hity jako Better Days, Monsters, Remember Me nebo So Alone, ani prověřená kvalita v podobě starších písní Into Despair, Apnea a Shattered. Pod pódiem byla hlava na hlavě, klub praskal ve švech. Mosh sahal až do poloviny klubu, kdo se nebál, vrhal se z pódia do davu. Pár odvážlivců se našlo. Vystoupeni Currents byla skvělá podívaná, kterou si užilo celé Futurum, a všichni z klubu odcházeli nadšení a plní euforie.
Text: Vendula Smolíková, foto: Jakub Smolík