Dřevorockfest 2024: Devatenáctý ročník plný skvělé hudby a zábavy

Program otevřela kapela Limetall, která nedávno prošla výraznou změnou v sestavě a odehrála svůj teprve druhý koncert v nové podobě. Jediný původní člen, Václav Vlasák, do kapely přivedl mladé hudebníky, kteří zahráli skladby jako Amerika, Chlípná víla, Na tenkém ledě a Andělská kola. Přestože zahráli i píseň Stará garda, která nebyla zcela vhodná vzhledem k nedávným událostem, kapela si získala mnoho fanoušků, kteří s ní zpívali už od poledne.

Další kapelou byli Alkehol. Ti na festivalu nahradili původně plánované Krucipüsk, kteří museli zrušit letní koncerty kvůli zdravotní indispozici frontmana Tomáše Hajíčka. Alkehol zahráli své tradiční hity jako Nechte vlajky vlát, Na Slamníku, Pivo dělá hezká těla a Buráky. Jejich vystoupení bylo plné energie, zábavy a alkoholu, jak je u nich zvykem. Nechybělo ani Kunovo popíjení rumu přímo z láhve či Bártovo popíjení piva z rohu.

Následoval Protheus se svou bandou. Nevynechali hit kapely Komunál Zapalte nás, zavzpomínali na Protheovo období v Dymytry s písní Žít svůj sen a zahráli i vlastní tvorbu včetně Ženy, ženy, ženy, Hrobokop a zpěvné námořnické Wellerman.

Další na řadě byl Olympic, kapela, která hraje již neuvěřitelných šedesát let a jejíž písně zná snad úplně každý. Petr Janda ve svém věku podal neskutečný výkon, a to i přesto, že na něj i kapelu během celého setu svítilo přímé slunce. Do setlistu zařadil hity jako Dynamit, Já, Okno mé lásky anebo i novější píseň Padám z alba Kaťata z roku 2020.

Poté přišla další legenda, asi nejtvrdší kapela festivalu, Arakain, která hraje více než čtyřicet let. Muzikanti představili průřez své tvorby včetně písní Proč, Dnes ještě ne, Gilotina, Paganini a tradiční závěrečné Apage Satanas. Nechyběly ani jejich vtípky, kdy Jirka Urban napodoboval houkání sovy v písni Arakadabra a Honza Toužimský lehce měnil text Princess z „tebe, má princess“ na „hrajeme pinčes“, což spolu s Markem Loučkou i názorně předvedli.

První zahraniční hosté, slovenská kapela Horkýže Slíže, začali hrát již za tmy. Jejich energické vystoupení zahrnovalo hity jako Mám v p…. na lehátku, Silný refrén, Maštaľ a L.A.G. Song, které zpívaly celé Dřevohostice. Závěr patřil písni Malá Žužu.

Během vystoupení Arakainu se nad hlavami publika vznášel obrovský nafukovací balón s logem Rybiček 48. Po delší přestavbě pódia se balónů začalo objevovat víc, což předznamenalo začátek rybičkovské show.  Rybičky 48 zahrály písně jako Slibuju, že nebudu pít, Tohle je rock’n’roll, vy buzny a Zamilovaný – Nešťastná doprovázené velkou pyrotechnickou show. Ani přes drobné problémy (jako prasklá struna nebo rozlité pití) jejich vystoupení neztratilo na kvalitě. Zahráli také Hip hap hop, kde se mikrofonu ujal bubeník Ondra Štorek spolu s technickou crew, zatímco zpěvák Kuba Ryba převzal bicí.

Po skončení Rybiček 48 část publika odešla, ovšem stále dost návštěvníků zůstalo i na poslední kapelu večera, slovenskou BijouTerrier. Sympatičtí muzikanti v čele se zpěvačkou Zitou předvedli vystoupení plné tanečků a poskakování, diváky potěšili např. songy Prečo plačeš Vilém? a Ladies and Gentlemen.

Na závěr bych ráda poděkovala pořadatelům za skvěle zorganizovanou akci. Příští rok nás čeká jubilejní 20. ročník Dřevorockfestu, takže nezbývá než se těšit, čím nás pořadatelé překvapí.

Text a foto: Val Bujnošková