Bezbožné trio Behemoth, Satyricon a Rotting Christ zakončilo v Praze své turné

Adam Michał „Nergal“ Darski, Behemoth/foto: Petr Hanč

Opravdu pekelná kombinace kapel ve složení Behemoth, Satyricon a Rotting Christ zakončila v Praze v O2 universu společné turné s názvem The Unholy Trinity Tour 2025. To přilákalo opravdu početnou masu příznivců black metalu.

Rotting Christ svým charismatickým vystupováním strhli celou arénu, došlo i na nový singl

Už před otevřením vchodů jste mohli v blízkosti arény potkat mnohé fanoušky s corpsepaintem, v černých pláštích, s rohatými korunami či v podobně tematických kostýmech. Tento večer zkrátka a dobře neměl předkapelu, ale jednoduše tři headlinery. Jako první odstartovali svůj set řečtí black-darkmetaloví kazatelé Rotting Christ. Spustilo se intro v podobě kostelních zvonů, s každým zazvoněním celá hala potemněla a následně se opět rozsvítila. Kapela se poté zformovala na pódiu a spustila song 666 z desky Kata ton daimona eaytoy, která tvořila většinu setu. Atmosféra tohoto koncertu byla po celou dobu monumentální až orchestrální, arénou se nesly hutné a melodické tóny těchto řeckých mágů. Následovala velmi rychlá skladba P’unchaw kachun – Tuta kachun, při které kapela i fanoušci rozjeli mohutný headbang. Frontman Sakis Tolis poté pozdravil fanoušky a zmínil, že je rád, že zakončení turné vyšlo na Prahu. Často též hecoval fanoušky svým charismatickým vystupováním, podobně činili i jeho kolegové. Došlo i na hromadné skákání, obrovskou wall of death téměř přes půl arény či circle pit. Z nové desky Pro Xristou jsme slyšeli singl Like Father, Like Son. Nemohla chybět hitovka Elthe Kyrie nebo další známá věc Non Serviam, při které Sakis vyzval fanoušky, aby sebou nikdy nenechali manipulovat a nikomu se nepodvolovali, a vždycky si stáli za svým. S poděkováním a konstatováním, že toto turné se zařadí mezi velké metalové milníky, se s námi Rotting Christ rozloučili skladbou Grandis Spiritus Diavolos.

Satyricon sáhli především do své starší tvorby, prim hrála jejich nejlepší deska Now, Diabolical

Podstatně více prostoru na pódiu už dostala norská blacková veličina Satyricon. V zadní části pódia stála čtveřice konstrukcí se světlomety, které vytvářely parádní světelnou kulisu. Klávesista Anders Hunstad byl se svým nástrojem umístěn za konstrukcí se symbolem rohů, který je součásti kapelního loga. Obě strany pódia též zdobily runové nápisy, uprostřed měl frontman Sigurd „Satyr“ Wongraven připraven mikrofonový stojan omotaný zvířecími rohy. Hned na úvod, když se na pódiu objevil nejprve zmíněný Anders, poté Satyr, bubeník Frost a nakonec i zbytek sestavy, vypálili Satyricon hitovku Now, Diabolical ze stejnojmenné kultovní desky. Už při té si Satyr dal s fanoušky odpovídačku v refrénu. Oproti Rotting Christ se kapela prezentovala zejména svižnou, až black’n’rollovou hudbou. Často se střídaly rychlé blast beaty, úderné houpavé pasáže a melodické vyhrávky. Satyr tradičně nebyl moc výřečný, takže kapela pálila v rychlém sledu jeden song za druhým, vybírala zejména ze starší tvorby. Skladbě Black Wings and Withering Gloom předcházelo dlouhotrvající zdvižení paroháčů po celé hale, což působilo velmi impozantně, Satyr si poté nasadil kytaru a takto odehrál dvojici songů The Pentagram Burns a Fuel for Hatred. Na závěr svého koncertu si Satyricon nechali dvojici hitovek Mother North a K.I.N.G. Jejich koncert tady začal i skončil deskou Now, Diabolical. Satyr poté označil Prahu za blackmetalové město a naznačit brzký návrat této slovutné norské formace.

Behemoth zahalovali pódium četnými plameny, koncert začali novým singlem

Velkolepý závěr tohoto historického turné byl tady. Pódium během přípravy pro Behemoth zahalila bílá opona. Už přes ni mohli fanoušci obdivovat trio mikrofonových stojanů ozdobených kobrami a pentagramem, ten pro frontmana Adama „Nergala“ Darskiho byl osazen kovovým trojúhelníkem s obráceným křížem. Před Infernovými bicími se též tyčilo velkého logo Shit of God inspirované novým stejnojmenným singlem. Po obou stranách pódia byly přistaveny vyvýšené rampy, na které často vystupovali kytarista Seth a baskytarista Orion. Za aplausu celé arény sál potemněl, na oponě se rozsvítilo logo kapely a spustilo se tajemné intro. Poté opona spadla a Behemoth rozjeli své kázání jednou z nových skladeb – The Shadow Elite. Následovala kultovní skladba Ora Pro Nobis Lucifer, během které se rozohnily plamenomety v přední i zadní části pódia. Další plameny létaly z arzenálu na bocích plošin. Nergal zde vyzval fanoušky k tomu, aby se o refrén postarali místo něj. Po starší, velmi rychlé skladbě Demigod přišel na řadu již zmíněný singl The Shit of God. Nergal se vydal do těsné blízkosti fanoušků, Seth s Orionem poprvé využili vyvýšené plošiny. Nergal poté pozdravil fanoušky a vyžádal si aplaus i pro oba další aktéry večera. Přiznal též, že je pro něj čest jet turné s takovými velikány.

Nergal děkoval fanouškům za to, kam se díky nim Behemoth dostali

Plameny v přední části pódia daly mnohým fanouškům v předních řadách pořádně zabrat během závěru skladby Blow Your Trumpets Gabriel či při následné hitovce Ov Fire and the Void. Před dosud nejnovějším singlem Lvciferaeon připil Nergal všem červeným vínem. Při skladbě Bartzabel přišel Nergal na pódium v koruně, která figurovala také v klipu k této písni. Sál potemněl před songem Christians to the Lions, na jehož začátku nastoupila kapela na jeviště třímajíce zapálené pochodně. Po doznění posledních tónů následoval další Nergalův projev, ve kterém vzpomínal na začátky s Behemoth před pětatřiceti lety, kdy jezdili v malé dodávce a hráli koncerty na vesnicích pro pár desítek lidí. A nyní stojí tady, před zaplněnou velkou halou plnou svých věrných fanoušků… V této emotivní řeči připomněl i vůbec první nahraný song Cursed Angel of Doom, který pak následoval. Během hitovky Chant for Eschaton 2000 se baskytarista Orion vydal přímo k fanouškům v první řadě a pódium mnohdy téměř mizelo v salvách plamenů. Celá hala potemněla, načež se spustil déšť konfet a intro finální skladby celého večera – O Father O Satan O Sun. Při závěrečném mluveném projevu, kterým tento song končí, byli Nergal, Orion i Seth zakryti tajemnými maskami a s dozněním posledních tónů se pomalu odebrali z pódia. A to byla tečka za tímto monumentálním a nezapomenutelným metalovým večerem.

Text: Mates Šimek, foto: Petr Hanč

Author