Tremonti v Brně zářili, ale zasloužili by si větší publikum

Páteční večer v brněnském Semilassu patřil příznivcům tvrdé muziky – v klubu se jich sešlo hned několik set. To znamenalo však, že klub byl plný pouze z poloviny, což je podle mě obrovská škoda. Taková kapela, jako je Tremonti, by si rozhodně zasloužila větší podporu.

Večer zahajují francouzští Disconnected

Koncert odstartovali francouzští Disconnected. Kapela, která má zatím na kontě jedno album – White Colossus, které vydali začátkem roku. Rozhodně bylo na co se dívat, tato partička odehrála síce krátký, zato nesmírně energický set, za jaký by se nemusela stydět ani lecjaká služebně starší kapela. Za svůj debutový počin se také stydět nemusí, jejich hudba mě zaujala. Když jsem je slyšela prvně před několika měsíci, a naživo zněli vskutku skvěle. Charizmatický zpěvák Ivan počas setu seskočil i dolů z pódia a blíž k fanouškům, kteří to vítali s nadšením.

Druzí v pořadí Raven Age

Druhými byli Raven Age z Anglie. Tato kapela na aktuálním turné vyloženě trpí tím, že na pódium jdou jako druzí, po Disconnected. Pro mně osobně jejich hudba není ani zdaleka tak zajímavá, a po tak nabitém setu kapely před nimi, mi jejich set připadal lehce nudný.

Konečně došlo i na Marka Tremontiho

Nejvíc se ovšem všichni fanoušci těšili na seskupení kolem vynikajícího kytaristy Marka Tremontiho. O to víc, že své nejnovější album A Dying Machine přijeli představit do České republiky teprve teď, na druhém evropském turné.

Je vidět, že kluci jsou už sehraní, i když místo Garretta Whitlocka na momentálním tour zaskakuje Ryan Benett. Ten buší do bicích se stejným nasazením jako Garrett, a i když by fanoušci zřejmě více uvítali právě jeho. Ryan se nelehkého úkolu zastoupit ho zhostil mimořádně úspěšně. Tuhle rozjetou mašinu nedokázal zastavit ani fakt, že kytarista Eric Friedman si před pár dny polámal žebra. Pár koncertů dokonce musel odehrát vsedě. V Brně už však opět stál na nohou. Na to, že utrpěl tak závážné zranění, to nebylo na jeho vystoupení prakticky poznat. Basák Tanner taky skákal nahoru a dolů a nezastavil se ani na chviličku.

Jako třešnička na dortu byl Markův zpěv. Na Markovi je trochu poznat, že jako kytarista je absolutně doma, a jako zpěvák je také vynikající. V pátek v Brně jsem se ale nemohla ubránit pocitu, že někdy naživo až příliš tlačí na pilu, a pak trošku nestíhá s hlasem. Na konečném dojmu to ale ani trochu neubralo.

Tremonti a jeho rozmanitost songů

Kapela zahrála několik písní z nejnovějšího alba – Take You With Me, Desolation, které zařadili do setlistu teprve nedávno, Trust, Bringer Of War, Throw Them To The Lions. Samozřejmě nesměla chybět ani stejnojmenná skladba A Dying Machine. Došlo i na starší klasiku z předchozích tří alb, jako například Flying Monkeys, Dust, Radical Change anebo Things I’ve Seen. Kapela odehrála celý set plynule bez přestávky. Místo typického encore Mark jenom oznámil, že odehrají poslední song, kterým byl Wish You Well. Kromě jiného vyzval i fans, aby kapelu představili i svým kamarádům a známým, protože moc rádi hrají v České republice a určitě by se sem chtěli vrátit.

Všechno jednou končí

Po vynikajícím výkonu kapely si fanoušci mohli nechat podepsát merch přímo v sále, což jistě mnoho lidí ocení. Obzvlášť v chladnějším listopadovém počasí je příjemné, když na svou oblíbenou kapelu nemusíte čekat někde před klubem hodinu nebo i víc.

Na závěr mi nezbývá než dodat, že na koncert takovéto kvality by si všechny zúčastněné kapely rozhodně zasloužily větší účast. Já jen doufám, že až se opět vrátí do našich končin, klub velikosti Semilassa hravě vyprodají.

Text: Niwy Kováčová

Foto: Niwy Kováčová

Napsat komentář