Na pardubickou Tipsport Arenu dohlížel učitel, když zněly hity Pink Floyd

Začátek vystoupení byl naplánován netradičně již na 19. hodinu a sportovní hala – včetně plochy – byla upravena k sezení. Že to byl dobrý nápad, potvrzovala věková skladba návštěvníků, většina z nich se pyšnila stříbrem ve vlasech. Nic naplat, zatímco rockové hity Pink Floyd lety zrají jako víno, k nám fanouškům se běh času chová poněkud macešsky.

Celá show byla odstartována s několikaminutovým zpožděním skladbou Obscured by Clouds odehranou za průsvitnou oponou. Ta spadla dolů vprostřed druhé skladby When You’re In, a teprve v tom okamžiku se celé vystoupení rozjelo naplno. Není tajemstvím, že se členové této revivalové kapely snaží o maximální autenticitu vystoupení, takže si posluchači mohli vychutnávat nejen gilmourovsky klenutý zvuk kytary a watersovskou dikci zpěváků, ale taktéž úžasnou světelnou výpravu. Přestože projev muzikantů byl až na vlnící se vokalistky statický, světla, lasery, video projekce a obří nafukovačky se postaraly o fascinující show. Do přestávky, která vystoupení rozdělila, zazněly například kultovní skladby Another Brick in the Wall, nádherná Wish You Were Here a nebo ikonická Money.

Po krátké přestávce kapela navázala tesknou Shine On You Crazy Diamond následovanou Learning To Fly a Pigs s orwellovským podtextem. Zvuk byl křišťálově čistý a muzikanti na pódiu odváděli skvělou práci. Jediným mráčkem na jinak perfektním večeru tak byla snad jen malá spontánnost diváků. Až v druhé půli večera se k povinnému potlesku na konci písní začalo ozývat i pochvalné hvízdání a pokřikování, k podpůrnému aplausu v průběhu písní se však muzikantům vyhecovat diváky nepodařilo.

Teprve až závěrečná píseň oficiálního programu Run Like Hell konečně zvedla diváky ze sedaček, a ti si ji užili spontánně tančíce a tleskajíce. Jediným přídavkem, a zároveň rozloučením s kouzelným večerem, pak byla píseň Comfortably Numb, kterou diváci odzpívali spolu s kapelou.

Dle rozzářených tváří kolem sebe se odvažuji tvrdit, že Pragokoncert měl s tímto importem „from Down Under“ šťastnou ruku a tímto koncertem potěšil zejména fanoušky, kteří nikdy neměli příležitost zažít atmosféru vystoupení Pink Floyd na vlastní kůži.

Text a foto: Magda Šotolová