Československý Rockfest: Nad hlavami létal rock’n’roll a zazněla česká hymna v rockovém kabátu

Festival se konal na fotbalovém stadionu Za Lužánkami, jehož urbexový (urbex – urban exploration, dobrodružné navštěvování neobydlených míst – pozn. red.) vzhled dodal festivalu grády. Pozadu nezůstávali ani fanoušci všech věkových kategorií, kteří se toho nebáli – vytrvale házeli hlavami a zpívali staré i nejnovější songy svých idolů. A že se jich taky sešlo – asi deset tisíc nadšenců do české a slovenské rockové scény.
Kvůli povinnostem jsem dorazila až na třetí kapelu – legendární brněnský Titanic, jehož sestava se lehce změnila. Titanic vyplul bez Georgi “Joro“ Encheva, kterého vystřídal Marek “Ashok“ Šmerda. Toho můžeme znát z věhlasných Cradle of Filth, kde již delší dobu drtí šest strun a drží tak i v zahraničí nad hlavou prapor českého metalu.

Po Titanicu se na pódiu objevil Aleš Brichta, který publiku přiznal, že i po těch letech má písničku “Dívka s perlami ve vlasech“ stále rád. Dle ohlasů návštěvníků šlo poznat, že i oni tuto skladbu taktéž nosí pořád v srdci.
Citron s Láďou Křížkem diváky pěkně rozproudili. Nechyběla ani Tanja, na které mohl nejeden chlap oči nechat, nejen díky jejímu skvostnému outfitu.
Citrony vystřídali neméně známí KERNi, kteří poprvé v historii mají ve skupině basačku – mladou a talentovanou Ivču. Za bicími seděl bývalý člen Titanicu – Stanislav Fric.
Po Kernu přišel na pódium Roman Dragoun, který usedl za svoje klávesy a doprovodila ho kapela Futurum. U koncertu všichni návštěvníci ukázali, že i rockeři mají citlivou duši, a zpívali všechny balady.

Po Romanu Dragounovi a Futuru se na pódium přiřítila kapela až z Košic – Metalinda. Ta už toho dne za sebou jeden koncert měla, nebylo to však znát a vydali ze sebe maximum! Metalinda v Brně pokřtila nové CD Moja hviezda žije, které je prvním CD se zpěvákem Andym Samuelem Hudákem. Pod pódiem nebyl snad nikdo, kdo by nebyl aspoň trochu překvapený, když kapela začala hrát českou hymnu! Právě rocková verze Kde domov můj je velkým tahákem nové desky Metalindy a chválí ji právě Češi, které těší, jak profesionálně a citlivě se slovenská kapela zhostila písně, která je pro naši zemi nejdůležitější.
Po Metalindě fanoušci přivítali legendární Tublatanku, která byla ve vynikající formě. Na konci setu neváhala kapela ani minutu a svůj playlist ještě o malinko prodloužila. To ocenili i jejich „hladoví“ fanoušci, a i po desáté večer Tublatanku řádně podpořili.

Celý festival zakončila kapela Vitacit s Danem Horynou, který se publiku svěřil, že je lehce nervózní. A proč? Onemocněl druhý zpěvák Vitacitu Fany Stehlík, a tak byl Dan na všechny pasáže sám, šel však „s kůží na trh“ a vše zvládl na jedničku. Nechybělo ani jeho divoké a neúnavné řádění na pódiu. Dlužno ještě dodat, že i ve Vitacitu nastaly změny – za bicí po letech usedl Štěpán Smetáček.
No a co si přát závěrem? Přece abychom se příští rok na Československém Rockfestu opět sešli! Festival nabídl hned při prvním ročníku legendární jména a ohlas fanoušků byl více než pozitivní. Budeme tedy doufat, že toto přání nezůstane pouze přáním a že příští rok zase pozvedneme ruce pod pódiem.

Foto: Petr Dio, text: Veronika Pospíšilová