Chlístovský Hejk poutá bláznivým názvem i neotřelými kapelami: Gaia Mesiah i Hentai Corporation na jednom pódiu

Páteční program zahájila partička Mr.Cook, Richard Ramirez a Dirty Old Dogs. Jejich pohodová hudba vítala pomalu plnící se areál hřiště. Další čas v pořadí patřil stálici Hejku, třebíčské bandě Jezerel, a po předloňsku jsem se na ně fakt těšil. Garage and Tony Ducháček asi nemusím představovat, ale že na jejich hudbu k podiu přijdou i náctiletí, mě mile překvapilo. Bohužel se pořadatelé museli vypořádat s pár drobnými výpadky elektřiny, ale po chvíli bylo zase vše v naprostém pořádku.

Povřelém uvítání mých oblíbenců Hentai Corporation s již tradičním přivítacím polibkem od „Rádi“ vtrhli bouřliváci na pódium a okamžitě strhli lavinu jedné pecky za druhou. Frontmanův nový outfit zřejmě nebyl úplně dle jeho představ, proto po cca čtvrt hodině odhodil košili i kalhoty a pokračoval ve své show jen v trenkách a ponožkách.
Hannibal Lecter lehce obměnili sestavu a přibrali pátého člena, který se už na první pohled rychle aklimatizoval a společně jim to šlape. Na poslední chvíli došlo také ke změně – organizátoři museli přivolat místo Victims partu F.O.B. z Tábora, což mně osobně udělalo radost, neboť tato kapela mě opravdu bavila.

Sobotní program zahájila už hodinu před obědem různé seskupení různých žánrů. Kdo mě osobně příjemně překvapil, byl písničkář Xavier Baumaxa, kterého jsem zaznamenal již dříve v pražském Jazz klubu, ale jen jako hosta na jednu skladbu. Hlavním lídrem soboty byla dámská partička Gaia Mesiah, přestože také nastoupila jako náhrada, a to za legendu crossoweru The Switch. Je mi až hanba, že jsem neměl tu čest je ještě vidět naživo, ale hned po první skladbě si mě získali svou energií a zápalem.

Po loňských zdravotních problémech si letos vynahradili účast Českokrumlováci Locomotive, na které jsem jen náhodou narazil cca před 15 lety, a dodnes patří mezi top playlistu mé hudební knihovny.
Změny se bohužel dějí všude, a i u další kapely Head2down se letos obměnila sestava. Odešel zakládající člen kapely a nahradil ho na basu jediný „neLukáš“ – Palo. Téhle bandě z Nitry to vždycky šlapalo jak dobře namazaný stroj a Fuxo opět předvedl, že do zpěvu dává vše. Poslední kapelu která celou akci zakončila, jsem bohužel už neměl možnost si poslechnout vzhledem k času a silnému dešti, ale pár vytrvalců ještě zůstalo.

Suma sumárum musím uznat, že se z Hejku stává velice zajímavá a perfektně zorganizovaná akce, která přivítala několik set návštěvníku od mimina až po osmdesátileté. Díky za perfektní zvuk, o který se postaral opět tým z AudioAgency. Díky za soutěž v pivní štafetě, kterou jsme mimochodem vyhráli, a vůbec za vše jednomu z hlavních pořadatelů (a teď už i kamarádovi) Jakubovi, který celý víkend makal snad všude. Chvíli tahal bedny kapelám, chvíli zametal, sbíral odpadky. A přesně pro takové lidi mám uznání a úctu. Za to, že pro ně taková akce není jen byznys, ale vášeň. Tak díky a za rok – Hejk.

Text: Jiří Kunčík, Sylva Kaplanová, foto: Jiří Kunčík