Třetí den svátku tvrdé muziky: metalisty nevyhnal zpod pódia ani prudký déšť

Třetí festivalový den odstartovali tuzemští Dark Gamballe, kteří tu koncertují velmi pravidelně. Hned po nich si svoji premiéru odbyla hard rocková skupina The Night Flight Orchestra, v jejichž řadách najdeme taková jména jako Sharlee D’Angelo (Arch Enemy) nebo Björn Strid (Soilwork). Toto uskupení už přilákalo vysoký počet návštěvníků, zatímco se k životu probírali ti, kteří to táhli až do ranních hodin. Hard rockoví Tri State Corner, rovněž často vystupující na tomto festivalu, byli tento den třetím, kdo opanoval Ronnie James Dio Stage. Během svéhu setu předvedli i několik songů z loňského alba Hero.

A přišla na řadu první skupina s ženským zastoupením – Follow the Cipher, v popředí s rudovlasou Lindou Toni Grahn. Předloni se tu potýkali s problémy ohledně zvuku, to se však letos napravilo, a sledovat tuto energickou heavy metalovou pětici byl opravdu zážitek. V závěru způsobila konfetová děla červenobílý déšť malých papírků.

Velmi energicky se prezentovali němečtí Brainstorm, kteří letos slaví třicet let od založení, přičemž oba kytaristé i bubeník jsou zde od samých začátků. Minulý rok vydali dvanáctě studiové album Midnight Ghost, ze kterého do svého setu zařadili hned pět songů. Na poslech velmi příjemný power metal. A že i tvrdší podžánry metalu sem neodmyslitelně patří, dokázala nizozemská thrash metalová parta Legion of the Damned, kteří se k nám vrátili po čtyřech letech. Jsou dalším, kdo nedávno natočil novou desku – nazvali jí Slaves of the Shadow Realm. A i přesto, že za tři roky načnou čtvrtou dekádu, pořád máme tu čest s nekompromisní thrashmetalovou jízdou. Mimochodem, ochrance přidělávali práci četní „surfaři“ na rukou davu.

Dalším power metalovým aktem byli Firewind, pocházející z Řecka. Jedním z kytaristů je Gus G, který několik let působil ve skupině Ozzyho Osbournea, kde na sebe upoutával pozornost vytříbenými kytarovými sóly. Po této veselé metalové pětici přišla velmi dlouhá přestavba pódia. S Rage, kteří jsou u nás jako doma, vystoupila i zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Skupina přehrála celé album XIII, symbolicky takto pojmenované, protože se jedná o jejich třinácté vydané album (1998). Během přípravy se přihnal nepříjemný prudký déšť, který naštěstí neměl dlouhého trvání. Po Rage se představili black metaloví Satyricon, pocházející z Norska. Mrazivý vokál frontmana Satyra se nesl průřezem téměř celé diskografie. Ty nejznámější songy jako Now, Diabolical, K.I.N.G. nebo The Pentagram Burns byli samozřejmostí. Mezitím se počasí uklidnilo a dokonce i na chvíli vysvitlo Slunce. Pro black metal sice asi poněkud netypické, ale mnozí z nás to jistě uvítali.

Po Satyricon se představila nám dobře známá Tarja Turunen se svojí sólovou šestičlennou skupinou. Sama se svěřila, jak moc je ráda, kolik lidí chodí na její koncerty, a kdo neměl to štěstí být zrovna blízko pódia, nemusí zoufat – před Vánoci bude mít čtyři možnosti to napravit.

Předposlední kapelou třetího festivalového dne byl, troufám si říct, jeden z headlinerů – nizozemská symphonic metalová formace Within Temptation v čele s krásnou Sharon del Adel. Uprostřed pódia se tyčila replika jakési skály, na jejímž vrcholu trávila Sharon většinu času, podobnou pozici měli i oba kytaristé, zatímco bubeník s klávesistou seděli na dalších vyvýšených plošinách a za nimi i pod nimi probíhala světelná projekce. Celý tento kolos působil velmi majestátně. Opět, jako několik předchozích skupin, vydali nedávno nové album, sedmou řadovou desku „Resist„, ze které jsme slyšeli hned pět songů. Samozřejmostí byly časem dobře prověřené „Faster“ nebo „Our Solemn Hour„. A protože v tento den zde zpívala i Tarja Turunen, bylo jen otázkou častu, kdy si se Sharon společně dají klipovku Paradise (What About Us?). Při tom běžel i natočený videoklip na zadní projekci, která jinak skýtala různé majestátní motivy jako například obří kybernetický zámek, po jehož otevření se zjevil velký ohnivý prstenec. Sharon si všimla i jedné fanynky v první řadě, která znala snad všechny texty písní, a vyžádala si jí na pódium. Chvilku si povídaly, a poté si spolu i zazpívaly. Pro dívku to jistě byl velmi intenzivní a krásný zážitek, na který nikdy nezapomene.

Poslední sobotní kapela byla tvrdšího ražení – z Brazílie dorazil se svojí družinou jeden z největších metalových velikánů – Max Cavalera, zakladatel brazilské groove metalové legendy Sepultury. Za bicí usedl jeho syn Zyon Cavalera. Do setu zařadili i čtyři věci z nového alba Ritual. Max si zahrál i na takzvané berimbau, což je jednostrunný nástroj a v jeho dolní části je vydlabaný plod kujety sloužící jako rezonátor. Mnoho lidí opět surfovalo na rukou davu a v předních řadách byla silná tlačenice o dobrá místa. Ještě, než se Soulfly odebrali z pódia, dali si krátký cover songu Crazy Train od Ozzyho Osbournea – a bylo vymalováno. S úderem druhé hodiny ranní se všichni rozutekli k výčepům, tak do stanů či k jiným příjemným aktivitám. Poslední den letošního Masters of Rock byl téměř před námi.