Sraz těch nejextrémnějších: Insanity Alert chtěli „všechno zničit“, Mr. Marcaille zvládal trojí hudební umění najednou

Již potřetí vám Rocksound přináší postřehy z nejtvrdšího a nejbláznivějšího festivalu u nás a možná v celé EvropěObscene Extreme. Festival se v minulém díle přehoupl do své druhé poloviny a v pátek, opět v 10:00, se rozjela hudební produkce.

Když bláznit, tak už od názvu: Kapela s nejdelším jménem

Tentokrát si začátek vzalo do parády běloruské goregrindové komando s názvem Bradi Cerebri Ectomia. Ti z vás, kdo jsou znalí latiny, si možná klepete na hlavu, proč si kapely dávají za název odborné názvy označující nejrůznější nemoci, ale patříte-li mezi fanoušky tvrdších odnoží metalu, jistě to s vámi nehne. Stejně jako o den dříve, i tentokrát to pod pódiem ihned začlo vířit. V pravé poledne jsme například měli tu čest s maďarským úderníkem Crippled Fox. Kdo z vás má rád začátky takový veličin jako Suicidal Tendecies nebo D.R.I., tady se dočkal zadostiučinění, protože tohle byl thrashcorová show jako řemen.

Velmi zábavnou a strhující show nabídli následně rakouští Insanity Alert. Frontman často vytahoval dřevěné cedule s názvy songů, které házel do davu, před bubeníkem běžela na světelné tabuli projekce různých povelů jako „Stagediving!“ „Všechno zničit!“ „The next band will be better than us“ nebo „Mosh like nobody is watching!“. Neustále tedy hecovali publikum ke stage divingu a podobným radostem, a bylo velmi zábavné celý tento „cirkus“ sledovat. Od našich slovenských bratrů přicestovalo do Trutnova thrash metalové trio Catastrofy, kteří příští rok oslaví 15 let na scéně. Navíc mají velmi dobře našlápnuto do budoucna. Hned po nich jsme na pódiu přívítali kapelu se snad nejdelším názvem, která tu kdy hrála – mexický goregrind Paracoccidioidomicosisproctitissarcomucosis, která měla v zastoupení i pohlednou dámu. Tato parta zde zůstala i následující den a chodila i mezi fanoušky, se kterými se rádi fotili.

Na violoncello hrál, zpíval i nohama bubnoval – to vše sám a najednou

Za zmínku dále jistě stojí francouzský multiinstrumentalista, který si si říká Mr. Marcaille. Sedí na židličce za bicími, které ovládá nohama, přitom hraje na violoncello naladěné tak, aby to sedělo do grindu – a u toho všeho ještě zvládá zpívat. Inu, když vás štve práce s lidmi, vždycky je řešení. Hned po něm jsme si užili další britskou punkovou legendu – Anti-system, jejíž počátky sahají až do roku 1981. Následovalo japonské trio Viscera Infest, kde pozornost mnoha přítomných upoutával hlavně bubeník Yuya, jenž předvedl neskutečně rychlou a přesnou hru. No, k čemu to přirovnat…představte si, že se Chuck Norris napije kafe zalitého Red Bullem a sedne za bicí. Když s ním o tom po koncertě mluvilo několik fanoušků, vtipně to okomentoval slovy „This is Japanese style“.
Tito divočáci byli poté vystřídáni brazilskou legendou grindcoru s názvem Rot. Jedna z letošních nejočekávanějších kapel přišla na pódium přesně ve 22:15 – byli to američtí mistří grindcoru Repulsion, které se po 10 letech konečně povedlo sem přivést znovu. Páteční produkci uzavřeli ve tři ráno Mexikáni Urtikaria Anal, kteří u nás koncertují často. Pro ty, co ještě v alkoholovém a dalších možných opojeních byli v tuto dobu na nohou, jistě nebyli žádnou neznámou. Na konci se pódium hustě zaplnilo fanoušky a velmi divoko zde bylo i po celou dobu jejich pětadvacetiminutového setu.

Film o zakladateli festivalu Čurbym

Poslední festivalový den zahájilo opakování filmu o Čurbym, zakladateli tohoto festivalu – kdo to nestihl ve středu v noci, měl nyní možnost to dohnat. Mezi prvními sobotními kapelami vynikli třeba Nadimac, thrashmetaloví maniaci ze srbské metropole Bělehrad, nebo brazilská grindová demolice Cruel Face. Brzy po pravém poledni se nám předvedla i jedna tuzemská legenda – thrasmetalová pětice, která si říká V.A.R., což je zkráceně „Vratislavský Alkoholický Rachot“. Letos je to již třicet let, co se tihle ostřílení bardi začlenili do naší metalové scény.

Z Rumunska dorazili goregrindoví Clitgore a následovala je dvojice českých kapel – crustcorová banda How Long? Hned po nich nastoupil death metalový boční projekt black metalových Enochian, který už je nyní plnohodnotnou kapelou – Purulent Spermcanal. Rudě zmalovaní thrash metalisté Bütcher, kteří vznikli v roce 2002, byli další na řadě, a oblíbená grindocorová čtveřice Gutslit z daleké Indie rozpoutala na pódiu i pod ním pořádné peklo. Srdce fanoušků takových uskupení jako Suffocation, či Dying Fetus, muselo zaplesat. Široké zastoupení amerických kapel doplnila brutal death metalová mašinérie Abnormality, v čele s charismatickou a nespoutanou Mallikou Sundaramurthy.

Při vystoupení Municipal Waste lezli fanoušci na pódium ve velkém

Následovala je jedna z dalších velmi očekávaných kapel, američtí praotci grindcoru Siege, jejichž počátky sahají až do roku 1983. Skandinávský deathmetalový vítr přiváli legendární Vomitory ze Švédska. Patřili mezi další jubilanty, kteří letos hrají třicátým rokem a zub času se na nich skutečně nepodepisuje, což nám svým hromovým projevem také dokázali. Mimochodem, se představí i na slovenském festivalu Gothoom Open Air.

Po deseti letech se na prkna OEF vrátili thrash metaloví borci Municipal Waste, kteří si často vyžadovali přítomnost fanoušků na pódiu. Závěrečná pětice kapel čítala další velká jména – z Rakouska dorazila formace Schirenc Plays Pungent Stench (kapela Pungent Stench se rozpadla v roce 2007, nicméně její hlavní mozek Martin Schirenc se končit rozhodně nechystá), brutaldeath metalová americká stálice Gorgasm, z dalekého Nepálu death metalová skvadra Ugrakarma, norští grindcoroví mladíci Makkmat, a celé to uzavřela francouzská grindová parta Pulmonary Fibrosis,

Co říci na závěr? Obscene Extreme potvrdil svoji pověst jednoho z nejpřátelštějštích, nejšílenějších a nejextrémnějších festivalů na této planetě. Můžeme být jen rádi, že tahle unikátní akce se koná právě u nás v České Republice. No a kdo snad neměl dost, mohl si střihnout ještě nedělní afterparty ve společnosti kapel Podrido, Holy Co$t, Indiviosus, Fecal Addiction, Final Exit, Ugrakarma, Viscera Infest, a v jedenáct čekalo na fanoušky překvapení.

Text: Mates Šimek, foto: Zdenek Greendeath Zelený

Napsat komentář