Letní metalovou festivalovou sezonu odpálil Metalgate Czech Death Fest

Big Boss

Po roční neplánované pauze se jako každoročně otevřely brány areálu ATC Brodský, aby přivítaly fanoušky tvrdé metalové muziky na tradiční veselici Metalgate Czech Death Fest. Letošní ročník byl pojat jako československý, a tak se všichni mohli všichni těšit nejen na legendy scény, ale i mladé aktivní a skvělé kapely.

Pořádají Tortharry pod záštitou Metalgate

Tři dny plné muziky, přátelská rodinná atmosféra, skvělá organizace pořádajících Tortharry pod záštitou MetalGate, nádherné místo a parádní počasí slibovaly luxusní zážitek. Jako vždy byla připravena spousta jídla, točilo se několik druhů piva Primátor a každý si mohl vybrat dle své chuti.

Mean Messiah jsou u fans oblíbení

Den první odstartovali Prolapsed z Hlinska. Death-grind, který vás chytne, vrhne do kotle a vyplivne uvařené ve vlastní štávě až po skončení setu. Deathmetalové odpoledne pokračovalo s litoměřickými Anime Torment. Žádná nuda, právě naopak. Tyhle brutální mladíky jsem viděl poprvé, a určitě ne naposledy. Po těchto dvou bandách jsem ale musel jít uhasit žízeň, a tak jsem Dysangelium a Náv poslouchal pouze zpovzdálí.
In Pain, metalcore s alternativními prvky, bavilo. Frontman je opravdu divočák, samozřejmě v dobrém smyslu. Ani žár odpoledního slunce neubral nic na jejich vystoupení. V podvečer přišli na řadu mezi fans oblíbení Mean Messiah s Danem Frymlem za mikrofonem. IIndustrial thrash/death a první plameny na scéně. Nové album má výborné hodnocení, takže kdo nemusí murmur a growl, ať si ho poslechne.

Vrcholem prvního dne bylo vystoupení Tortharry

Další hosty není třeba představovat. Malignant Tumour jsou pro mě ostravskými Motörhead a je fakt, že jejich vystoupení nejde jen tak prostát bez hnutí. Vrcholem prvního dne bylo vystoupení domácích Tortharry. Slavilo se třicet let na scéně a nedávno jim vyšlo desáté studiové album Altars of Ignorance, které bylo na domácí půdě i pokřtěno. Křtu alba se chopil sám malý velký muž Goro a na pódiu se objevili  majitelé MetalGate, Backfin, herec Leoš Noha nebo bývalý brankář Bohemians Radek Sňozík. Z nového alba zazněly čtyři kousky, plameny šlehaly jako v pekle, v kotli to vřelo. Dan, Martin a Jiří nenechali fanoušky na pochybách, že Tortharry jsou jednou z deathmetalových stálic nejen u nás, ale i ve světě. Pak přišli na řadu ještě Shaark, ale po celém dni na cestě, slunci a v zápřahu jsem je vnímal už jen zpovzdálí ze stanu.

Od gore/grindu po slamming deathcore

Po vydatné snídani a výletu do nedalekého Nového Města nad Metují jsme hned po poledni zakotvili opět před pódiem. Nemohli jsme si nechat ujít gore/grindovou partičku Murder Rape Amputate z Ostravy. Tihle hororoví řezníci mi svým zvukem dali zavzpomínat na americké Mortician. Za mě super set.
V páteční brzký čas přijeli se svým slamming deathcore i pražští Silent Generation. Opět pro mě úplně neznámá, přesto zajímavá partička. Na pódiu je to živelná kapela, kterou stojí za to vidět a slyšet.

Poppy Seed Grinder vás vtáhnou jako vír od turbíny

Pak jsem pár vystoupení poslouchal od stanu, kde jsme spolu s přáteli probrali nejen muziku, ale i právě probíhající fotbalové Euro, domácí slivovici či medový a kávový mok. Vrátil jsem se na Doomas. Těmhle chlapům sluší tma, ale i přes hrací čas, kdy slunce okupovalo celé pódium, ukázali, proč patří mezi slovenské metalové veličiny. Na oplátku jim fans děkovali svou hojnou přítomností pod pódiem a svým nadšeným ohlasem.
Pak přišli na řadu Poppy Seed Grinder z matičky Prahy. Tuhle bandičku můžu vždy a všude. Ať už hrají večer, nebo odpoledne, vždy je jejich vystoupení „třešinkou“ toho dne. Tři nástroje a brutální hlas zpěvačky, to vše vás nechá zapomenout na dění kolem a vtáhne vás do jejich vystoupení jako vír od turbíny. A poté zase nastal čas oschnout a zahnat žízeň.

Debustrol po 266 dnech

Po občerstvení opět před pódium, kde už se chystal Big Boss a jeho band. Šéfova zhudebněná osobní zpověď a další skladby z jeho sólovek přilákaly dav fanoušků tohoto „satanáše“. Kdo zná Bigbovu tvorbu, ví, že ač sám velký šéf při koncertě sedí, posluchač se nikdy nenudí. Toto je prostě srdcovka na vydechnutí, zasnění a popřemýšlení. Páteční večer následně patřil mladoboleslavské thrashové legendě. Jak řekl mistr Kolinss, po 266 dnech se všichni sračky a sračinky userte, je tady Debustrol. Do narvaného kotle lítaly skladby jako kulky z kulometu a na nějaký oddych nebyl čas. Zvuk jak břit (a to i u všech kapel každý den), nasazení, moshpit i wall of death byly součástí tohoto setu. Kolinss řval, Onslaughter řádil, Herr Miller to hrnul jako tank a Zed ještě víc tvrdil tuhle muziku. Pak už jen pokec s kluky u piva, nějakej rum a spánek.

Hnus Umírající není hnus

Krásné slunečné počasí lákalo ke koupeli, pivu a něčemu dobrému na zub. Všeho bylo v areálu dostatek, a tak jsme našim tělům dopřáli koupání, výborné občerstvení a skvěle vychlazené pivko. Pravda, zabralo to nějakou chvíli, a tak jsme se za muzikou přesunuli až na ostravské Dead Carnage, kteří nás osvěžili svým old school death metalem. Skvělý, parádní, výborný. Proč psát dlouhé řádky, když si to stačí pustit, a pak navštívit nějaký koncert. Je vidět, že pánové vědí, kam hrábnout do strun a kde přitlačit na dva kopáky.
Hnus Umírající, zajímavý nejen název, ale i jejich black/doom metal. Další pražská kapela, která to umí na podiu pořádně rozbalit. Frontman je démon, ať je denní světlo, či noční svit. Na Hnus Umírající si vždy rád zajdu, když hraje na místech kde se nacházím i já. Pokud máte rádi black, živočišnost a temnotu, tak doporučuji.
Další pauza za účelem zalézt chvíli do stínu, oddáchnout, a pak vyrazit na Brutally Deceased. Dravost, growling, nasazení, tohle symbolizuje tuto bandu. Death metal jak řemen, žádná nuda, skvělá práce. Pamatuju si je z turné s Krabathor. Tahle kapela se skvěle poslouchá, a proto vždy, když to pujde, rád navštívím jejich koncert.

Kdo uslyší a uvidí Fleshless, chce je vidět pořád

Ted už jsme před pódiem zakořenili. Na řadu přišla death/grindová legenda Fleshless. Co psát o kapele s profesionálním přístupem, se smrtícím nasazením, a přitom s úsměvem na tváři? Kdo uslyší a uvidí Fleshless jednou, chce je vidět pořád. Kdo zná jejich alba, ví, že hrávali s automatickým bubeníkem, ale to, co předvádí Radek, to jen klobouček dolů. Fleshless mají už tři křížky existence na krku, a přitom pořád šlapou jako švýcarský hodinky. Ať už jejich set trvá jakkoli dlouho, pořád nechcete, aby skončil. Už teď se těším na další setkání.
Pódium se uvolnilo pro dalšího dinosaura thrash metalu, a to Liberecké V.A.R. Neznám jejich tvorbu do puntíku, ale tohle je pravý thrash s českým vokálem, texty a také projevem. Tahle kapela umí, tahle kapela zná, a proto není divu, že jim k jejich třicátemu výročí spousta kapel natočila jejich skladby ve svém vlastním podání. Pánové, jen tak dál a pořád plno pod pódiem.

Root od prvního dema, Gutalax v premiéře

Setmělo se. I slunce se schovalo. Intro – a na pódium přichází pětice démonů z Brna. Root. Nový playlist, osvědčené skladby, peklem nasáklá vizáž a jako vždy skvělá show. Na tomhle vystoupení nenajdete chybu, nikdy. Je vidět, že si pětice neznabohů užívá každý tón, každou odezvu fans. Chystá se nové album, a už ted se nemůžu dočkat, s čím pánové přijdou. Na koncert Root by šlo napsat 666 řádků, ale myslím, že stačí jedno slovo. Fantazie.
Po kapele Root, kterou znám od prvního dema, mě čekala premiéra. Ano, poprvé jsem viděl a slyšel Gutalax. Kapela, která baví a umí rozpařit dav, kapela, která vše bere s nadsázkou a nadhledem, baví sebe, baví fanoušky. Proto na ty koncerty chodíme. Gutalax není můj šálek kávy, ale rozhodně to není jen o h*vnech (doslova). Takže pokud bude zase možnost si zaskotačit a pobavit se, určitě na chvíli zavítám.

Spokojenost po všech stránkách

Přišla neděle a čas se opět vrátit domů. Vracíme se šíleně spokojení, uspokojeni nejen hudebně, chuťově, ale taky organizačně. Tým Tortharry, Metalgate a ostatních drží prapor a standard festivalu na té nejvyšší úrovni. Takže pánové, dámy, děkujeme vám za vaši odhodlanost, ochotu a organizaci, za jeden z nejlepších metalových festivalů. Věřme, že vše bude zase v pořádku a že se tu za rok zase velice rádi sejdeme. Ať už je to festival mezinárodní, nebo bratrský, každopádně MY tam budeme.

Text a foto: Petr ¨Peca¨Šváb