Zdeněk Černý, Titanic: Nová deska je pojednáním o bytosti, ke které se člověk dostane, když přijde do nebe nebo do pekla

Zdeněk Černý, Titanic / foto: Honza Švanda

V současné době, kde se koná málo koncertů, rádi vzpomínáme na chvíle, kdy jsme byli pod pódiem a naživo si užívali muziku. 28. prosince 2021 se v brněnském Semilassu odehrály Metalové Vánoce, kde vystoupily legendy české metalové scény. Petr Dio měl možnost na chvíli pohovořit s frontmanem kapely Titanic, Zdeňkem Černým.

Ahoj Zdeňku. Nedávno jste natáčeli nové album. Jak dlouho jste na něm pracovali, připravovali ho a kde jste nahrávali?
Cédéčko jsme natočili ve studiu Shark. Tím, že se letos nehrálo tolik koncertů kvůli covidu a vše se v podstatě přesouvalo, jsme se rozhodli zapracovat na nové desce. Jmenuje se On. Je to pojednání o bytosti, ke které se člověk dostane, když přijde do nebe nebo do pekla – který svůj život nežije tak, jak by měl. Na albu najdete jedenáct skladeb, veškeré texty dělal Slávek Fric. Deska je kombinací staršího pojetí Titanicu a nového.

Bude k desce také turné, pokud to situace v brzké době dovolí?
Měli jsme odehrát několik koncertů u nás i na Slovensku, ale toto celé je přesunuté na jaro. Přesné termíny včas zveřejníme.

Vím, že je pro tebe komplikované domluvit festivaly a termíny když zbytek kapely ještě hraje jinde…
Z tohoto důvodu termíny nerad potvrzuji, aby se nestalo, že se dva termíny sejdou a muselo by se vše plánovat znovu. Potvrzuji koncerty, až jsem si stoprocentně jistý, že kluci z kapely nebudou muset hrát jinde.

Když se vrátím do minulosti: Jak vznikl Titanic? Kdy jsi do něj nastoupil zpět?
Založil jsem jej já v roce 1977-8. Tenkrát se kapela jmenovala ještě Titanic Express. V 90. letech jsem však odešel, protože jsme každý měl jinou představu o tom, kam chceme Titanic směřovat. Vrátil jsem se zpátky v roce 2011 na koncertě na Melodce. Od té doby tu zase funguju.

Když jsi odešel z Titanicu, začal jsi podnikat, tak kluci hráli v Ostravě před Deep Purple. Nemrzelo tě to?
O Titanic jsem se samozřejmě nadále trochu zajímal, ale už se tak jednou stalo, takže jsem to prakticky neřešil.

Vím, že tě Milan Hanák dlouho chtěl do kapely zpět. Co ti dalo ten pravý impuls, aby ses vrátil?
Pravým impulsem byl nátlak, aby kapelu převzali úplně jiní členové. Tehdy chtěli ostatní v podstatě ukrást kapelu i název Milanovi, a já jsem vlastně cítil podporu kapele, aby se nezapomnělo, co Milan chtěl zachovat.

Měli jste někdy zákaz hrát, jako se některým kapelám stávalo za minulého režimu? Například že jste někam dorazili a pořadatelé vám řekli ne?
Nevzpomínám si. Za komunistů, před rokem 1990, to mělo pár pořadatelů omezené, protože jsme hráli heavy metal, ale nikdy se nestalo, že bychom vyloženě nesměli. Byli jsme pod krajským kulturním střediskem a jezdili jsme po Čechách, na Slovensko i v zahraničí.

Na tu dobu měl Titanic výborně vybavení a světla. Měli jste i specifické kostýmy. Kdo vám to navrhoval? Nebo jste to vymysleli zcela sami?
To už právě dělalo krajské kulturní středisko, protože jsme se hraním už živili profesionálně. Ke každé kapele tenkrát připadl manažer, kostyméři a zvukaři. Krajské kulturní středisko se o to všechno postaralo.

Jak vzpomínáš na reklamu, kterou vám tenkrát v Aktualitách udělali z Rockfestu v Praze?
To bylo v roce 1987, tuším. Strašně nás tam kritizovali. Tehdy jsme to na tom Rockfestu vyhráli, a vím, že to ukazovali ve zprávách, a tím nám udělali velkou reklamu. Heavy metal byl hodně populární, takže jsme to neřešili.

Jak si udržuješ hlas? A zpíváš si třeba v autě, doma, při práci na zahradě nebo tak?
Moc to neřeším, ale před koncerty se vždy snažím rozezpívat a sem tam vypiju trochu olivového oleje na promazání hlasivek.

Dřív jsi chodil k nějakému profesorovi zpěvu, který tě učil dýchat a zpívat. Bylo to tady v Brně?
Ano, ale spíše šlo o teorii, zpěv je hlavně o dýchání. Profesionálně školený hlas nemám.

Ostatní zpěváci a muzikanti tě velmi chválí, že pořád velmi dobře zpíváš. Máš před koncertem takový rituál, že?
Jojo. Jak jsem říkal, piju olivový olej, ne vodu. Kdysi jsem to viděl na festivalu, kde jsme vystupovali s Helenou Vondráčkovou. Popíjela tam tykvový olej tuším. Bavili jsme se o tom, hlasivky potom nejsou tak unavené.

Máte už v plánu další album?
V současné době musíme hlavně propagovat nové album On. Tím, že nebyly koncerty a nehrálo se, máme spoustu práce s tím, aby se lidi nové skladby mohli poslechnout živě a poznat je. Podle toho jak se to lidem bude líbit, budeme pokračovat dál.

Vrátím se zpět k novému albu. Moc se mi líbí skladba Osud a čas. Její začátek mi dost připomíná Black Sabbath. Nepřipadá ti to tak?
Jak jistě víš, jsem starší ročník, na Black Sabbath jsem vyrůstal. Takže se ta jejich atmosféra přirozeně mohla promítnout i tam, ale myslím, že ten začátek je hodně podobný tomu, co jsem dělal kdysi. Hodně akordů, které se postupně rozvinou v něco víc se zpěvy. Přinesl jsem prvotní nápad, ale teprve celá kapela tomu dala finální podobu. Je to kolektivní práce, každý muzikant do toho dá to své. Tohle je Titanic.

Fanoušci vaše poslední album velmi chválí a přijali ho s nadšením. Co by jim vzkázal?
Fanouškům hlavně přeji zdraví, aby přežili toto zvláštní období, které je velmi složité. Hodně štěstí a spokojenosti.

Zdeňku, díky za rozhovor. Doufám, že se uvidíme na některé z dalších akcí, a snad nám tato doba umožní se znovu potkat.
Já taky moc děkuji a zdravím všechny metalové fanoušky!!!!!!

Ptal se Petr Dio, foto: Honza Švanda