Rockfest Dačice pošestnácté: Překvapení i splněná očekávání

Pořadatelé měli vše důkladně připraveno a pořádek se vzorně starala bezpečnostní agentura Bulldog. Příchozí uličku V Kaštanech lemovalo desítky stánků s lahodným jídlem a nápoji, ale i s „rockovými věcičkami“. Pro příchozí bylo připraveno i stanové městečko vzdálené tři sta metrů od amfiteátru, a v něm nechyběly ani sprchy, toiky a kontejnery na odpad. Počasí bylo parádní a předpovědi velkých srážek se naštěstí nenaplnily.

Program byl jako vždy dvoudenní a start byl naplánován na pátek úderem čtvrté hodiny odpolední. Jako první vystoupila kapela Roxor z Nymburka, a takhle odpoledne se sešlo pod pódiem nemalé množství fanoušků, což nebývá u prvních kapel zvykem. Po ní nastoupila Insania v čele s Polym Petrem Pálenským, který zazpíval mimo jiné i oblíbený song Joe si neuhlídal záda a nezapomněl ani na Placatý svět z nového alba Grrrotesky. Po něm „vstala z popela“ energická kapela #Černá a ke zmíněnému hitu přidala například skladby Vzteklá a Zastavil se čas.

Dále nastoupili ostřílení hoši z Alkeholu, a to už byl amfík zaplněn až po okraj a jejich „olé, ole, ole, olé, Alkehol“ bylo slyšet z úst fans na míle daleko. Po Alkeholu převzali pódiové žezlo Dymytry, jejichž tvorbu netřeba představovat, ale zmíníme aspoň novinky v setlistu, kterými jsou skladby Lidice a Černá je metal. Pak už nastalo parádní kostýmované vystoupení Krucipüsku, kde Tomáš Hajíček opět nejvíc zabodoval skladbou Láska je kurva. Závěrečnou lesní taškařici si vzal na starost Trautenberk, který vyprovokoval i velkou davovou „srážku“ včetně pogotanečků.

Sobota byla divácky o maličko slabší. Jako první zahrála slovenská Metalinda, při které jsme museli ve finále stát v pozoru – po slovenské (fanouškům již dobře známé v rockové verzi) zazněla i česká hymna. Svými humornými texty pak přišla fanoušky pobavit kapela Morčata na útěku. Překvapením pro mě bylo Panoptiko, které jsem slyšel poprvé naživo a jejich tvorba mě opravdu zaujala. Pak už nastoupil Pepa Michálek se svým Forrest Jump – a že to tenhle chlap dává vždy od srdce, všichni víme. V půlce vystoupení přišel déšť, ale fanoušci neutekli a vydrželi pod pódiem až do úplného finále tohoto vystoupení. Při XIII. století jsem si zavzpomínal na staré hity v podobě skladeb jako Karneval a Justina.

Začalo se pomalu stmívat. Zpoza pódiové plachty se vynořili a druhou polovinu večera odstartovali GATE Crasher, kteří nezapomněli zahrát svoje dva nové hity Jako vlci a Těžkej svět. Po nich nastoupila kapela Terrapie – díky předchozím informacím, že jejím členem je Miro Šmajda, jsem byl zvědav, v jakém že to uskupení vlastně zpívá a jestli budou lepší než jeho druhé působiště Walda Gang. Bohužel to bylo nejen pro mě, ale i pro většinu přítomných velké zklamání a lidé odcházeli pryč přímo při vystoupení. Troufám si říct, že tato kapela se sem například se svým revivalovým pojetím skladby Holky z naší školky a podobných vůbec nehodila. Všem pak napravili náladu v uších ostřílení kluci z kapely Doga, kteří vynikajícím vystoupením zakončili i celý letošní Rockfest.