Kapela Horizont právě vypustila singl Bravo pane. Jaký je a co nám sděluje? Revolta dýchá téměř z každého verše.
Oběť systému svázaná v řetězech
O čem vlastně nový singl pojednává, ať už hudebně, textově či obrazově, zní z tábora kapely celkem jasně. Řetězy, v nich svázaná oběť systému (frontman Honza), která už v úvodu písně varuje, s kým si podhradí půjde vyřídit své účty. Popřemýšlíme-li přesněji nad symbolem zvonění klíčů, dýchá na nás revolta téměř z každého verše. Honza se často v rozhovorech nechává slyšet, že preferuje text, který se pro posluchače stane konkrétnějším až po opakovaném poslechu.
Kytary s rozdílnou úlohou
Vše podtrhují nekompromisní kytary, které ve slokách „povídají“ spolu s linkou zpěvu. To pak ovšem už neplatí v bridgi, kdy doprovodná kytara doslova „tvrdí muziku“ a refrén jede „do plných“. Bicí spolu s baskytarou tlačí celou hudební linku pěkně do rytmu a celá forma jasně udává směr, kterým se Horizont chce dát.
Jednou slavíme, jindy se potácíme u dna
Poselství je vlastně jednoduché. Váha výroků naší vrchnosti občas není, řekněme, patřičná, a proto se vzorec, který má lidstvo snad zakódovaný v genech, stále opakuje. Točíme se v nekonečném kruhu, kdy jednou slavíme, a jindy se potácíme u dna jako nejhorší spodina.
Text: Sylva Kaplanová, foto: Mike Pasta, video: YouTube.com
You must be logged in to post a comment.