Judas Priest, Saxon a Uriah Heep v Praze: Tři legendy na jednom pódiu

Judas Priest, Rob Halford/foto: Miloš Milosfoto Hlaváček

Na Velký pátek hostila vyprodaná O2 arena koncert tří britských heavymetalových legend. Po dvou letech se u nás představili hvězdní Judas Priest, kterým sekundovali neméně legendární Saxon a Uriah Heep.

Uriah Heep začali novou tvorbou, vzpomněli jsme i na jejich nejlepší roky

Mnozí fanoušci, koncertní agentury i rockové magazíny se shodli v jednom: šlo o jeden z nejlepších koncertů tohoto roku. Všem třem kapelám je dohromady více než 150 let, což připomněl Bernie Shaw, frontman Uriah Heep, kteří tento památný večer odstartovali peckou Save Me Tonight z loňské desky Chaos & Colour. Na všech pěti aktérech bylo po celý jejich krátký set patrné, jak moc je stále baví hrát, a bylo hezké od nich opakovaně slyšet, že se do hudebního důchodu odejít rozhodně nechystají. Vedle další nové skladby Hurricane zařadili „Uriáši“ do svého setu i dvojici hitovek Free ‚n‘ Easy a Easy Livin‘ z úspěšných sedmdesátých let. Při první jmenované si bubeník Russell Gilbrook střihl krátké sólo. Na závěr pak nemohla přijít žádná jiná skladba než všemi očekávaná balada Lady in Black. Kytarista Mick Box, který je posledním aktivním zakladatelem kapely, si na pódium přinesl akustickou kytaru, kterou, jak prozradil, má od českého výrobce. Tu poté rozezněl známou melodií této hitovky, ve které mu s refrénem sborově vypomohli fanoušci.

Saxon nesundávají nohu z plynu, Biff Byford nechal fanoušky vybrat jednu ze skladeb

S pořádnou dávkou energie, elánu a klasického osmdesátkového heavymetalu šli poté na věc Saxon. Po tajemném intru odstartoval frontman Biff Byford se svojí družinou skladbou Hell, Fire and Damnation ze stejnojmenného alba, které kapele vyšlo letos v lednu. Hned nato jsme se přesunuli v čase o čtyřiačtyřicet let zpátky s písní Motorcycle Man z veleúspěšné desky Wheels of Steel. Saxon rovněž předváděli skvělé výkony, energie z celé pětice neustále proudila směrem k fanouškům, kteří často pomáhali Biffovi v refrénech. Z těchto chorálů chvílemi až naskakovala husí kůže. Obrovský aplaus spustilo také oznámení, že se k nám Saxon velmi brzy vrátí. Biff Byford dal poté všem fanouškům na výběr ze čtveřice skladeb, z nichž zvítězila Broken Heroes. Na závěr koncertu jsme si vychutnali trojici hitovek Denim and Leather, Wheels of Steel a Broken Heroes, díky kterým jsme se opět na chvíli vrátili na začátek osmdesátých let, kdy se Saxon prodírali mezi metalovou elitu. Během Wheels of Steel si Biff natáčel gradující atmosféru v hale na video, a při té příležitosti si vyžádal celou O2 arenu na nohou. A to bylo od těchto legend vše, před námi bylo velké finále.

Obří kříž ve tvaru loga kapely nesměl chybět, Judas Priest odstartovali koncert novým singlem

Dominantou pódia pro Judas Priest byl opět obří kříž se světlomety zavěšený uprostřed na stropě. Další dva stejné symboly zdobily pravou i levou stranu pódia, v zadní části se skvěly dvě obrovské vlajky s logem nového alba Invincible Shield. Krátce po deváté hodině celá O2 arena potemněla, spustilo se intro v podobě skladby War Pigs od Black Sabbath a rozjela projekce na LED stěně v zadní části pódia. A za mohutného aplausu po shození pomyslné opony rozjeli Rob Halford a spol. singl Panic Attack z nové desky. Hned nato přišla na řadu hitovka You’ve Got Another Thing Comin‘ a po ní také Breaking the Law. Při té se opět arénou nesl chorál fanoušků, z nichž mnozí měli texty naučené jako když bičem mrská. Oba kytaristé Richie Faulkner a Andy Sneap se často pohybovali v těsné blízkosti fanoušků, zatímco baskytarista Ian Hill si v klidu vyhrával po boku bubeníka Scotta Travise.

„Heavy metal never dies!“ V závěru koncertu přifrčel Rob Halford na chopperu

Po další nové skladbě Crown of Horns a hitovce Turbo Lover měl Rob krátký projev, kde poděkoval fanouškům za to, že drží heavy metal naživu a podporují Judas Priest od jejich začátků. Poté, co zvolal: „Heavy metal never dies!“, spustila kapela titulní skladbu nové desky Invincible Shield. Během známé pomalejší skladby Victim of Changes se na projekci objevily záběry na dlouholetého kytaristu Glenna Tiptona, který se v současnosti léčí s Parkinsonovou chorobou. Ke konci koncertu si vzal slovo Scott Travis a ptal se fanoušků, co chtějí slyšet na závěr. Odpověď byla jednoznačná – Painkiller! Následovala krátká pauza, po níž kapela za hromadného vyvolávání svého jména přidala trojici skladeb Electric Eye, Hell Bent for Leather a závěrečnou Living After Midnight. Při druhé jmenované přijel Rob Halford tradičně na pódium na svém chopperu. Následovalo dlouhé loučení s kapelou, déšť trsátek, a poté se už s příslibem brzkého návratu Judas Priest pomalu odebrali do zákulisí.

S Uriah Heep a Judas Priest se letos ještě setkáme. A co Saxon?

Všechny tři kapely odehrály úžasné koncerty a dokázaly, že v nich stále dřímá nespoutané rockové mládí jako před půlstoletím, kdy byly na začátku své cesty. A jak již víme od prosince, Judas Priest se k nám vrátí v červenci jako headliner festivalu Masters of Rock, kde vystoupí jako hlavní hvězda pátečního programu. Bernie Shaw a Mick Box z Uriah Heep se na nás budou těšit v pondělí 24. června v pražském O2 universu, kde odehrají koncert s pražským orchestrem Bohemian Symphony Orchestra Prague. A Saxon? S těmi se snad potkáme příští rok na některém z našich velkých festivalů.

Text: Mates Šimek, foto: Miloš Milosfoto Hlaváček

Author