Hejtman a Sedm samurajů v Míru

Hejtman/foto: Petr Šváb

Miluješ rock´n´roll? Miluješ metal? Miluješ punk? Chceš si zapařit, zazpívat, veřejně se rouhat, vzývat samotné peklo a klanět se ďáblovi? Tak neseď doma na prdeli a vyraz na koncert Hejtman.

Čteš dobře. Je to přesně jak píšu. Tuhle partičku z „Prahe“ znám od jejího znovuzrození a od prvního poslechu mě dostala. Směsice metalových stylů, punkové divokosti, nespoutanosti a Lemmyho odkazu nikoho nenechá v klidu. Tihle muzikanti mladé, drzé krve už při příchodu na pódium za hřmotu filmového intra vám dá najevo, že se s ničím a nikým neserou. To neznamená, že by někým pohrdali, ale dělají vše pro to, aby všichni odcházeli uspokojeni. Jejich nasazení a pódiový projev vás vtáhnou do moshpitu hned na začátku koncertu, roztočí vás uvnitř a kotel vás vyplivne až na samotném konci akce. Jejich vystoupení je otevřením samotného pekla. Dým se šíří sálem a ďábel si tě bere do náruče v pekelném kvapíku. Tohle chceš, tohle funguje a sborový řev: „Vítejte v pekle!“ jen umocňuje hudební orgasmus.

Hejtman řádí na pozemských bálech s čtyřletou přestávkou od roku 2007 a ve své pokladnici mají tři alba. K poslednímu albu natočili klip ke skladbě Píseň Černých Vran a před dvěma týdny také k novému songu Sedm Samurajů. Tihle kluci vše berou s nadhledem a humorem sobě vlastním, ale stoprocentním přístupem. Jejich koncert v uherskohradišťském klubu Mír v rámci Diktatura Debilov Tour, byl dokonalým pohlazením mojí černé duše. Dvanáct sírou nasáklých skladeb a mezi nimi i novinka Sedm Samurajů, dále pak Alkoholik, Na prach a na popel, Exorcist, Vítejte v Pekle nebo In Memoriam věnovaná osobnostem rockové a metalové scény, kteří už nejsou mezi námi.

Tak brzy zase vítejte v pekle, Hejtmane!

Text a foto: Petr Šváb

Author