Hellripper, Schizophrenia a Sarcator zmasakrovali pražský klub Subzero, účast byla značná

Jako první rozjeli svůj set švédští Sarcator a to songem Unto Sepulchres z nové desky Swarming Angels & Flies. Na pódiu i pod ním to pořádně vřelo, většina kapely byla neustále v pohybu, kotel fanoušků v předních řadách velmi brzy rozjel první moshpit. Bylo zde i mnoho mladých rockerů, přičemž mnohým v kotli snad ještě ani nepadlo dvacet, což je skvělým příslibem do budoucna. Sarcator pokračovali dále s fláky jako Deicidal nebo Grave Maggot Future a frontman Mateo Tervonen pařil tak moc, že si málem rozlil pivo do své sestavy kytarových pedálů. Moshpit byl aktivní po celou dobu jejich krátkého setu a kapela se rozloučila titulním songem své nové desky.

V nastaveném trendu pokračovala thrash-deathová formace Schizophrenia. Moshovalo se už od úvodní pecky Souls of Retribution, frontman Ricky Mandozzi si často vyžadoval circle pit a podobné kratochvíle, a pro fanoušky v předních řadách tak bylo často prakticky nemožné udržet se na jednom místě. Zmínil také, že do Česka jezdí kapela hodně často a ocenil kotel, který měl před sebou. Kapela dále pálila ostrými ze své debutové desky Recollections of the Insane, zazněly fláky jako Divine Immolation nebo Onwards to Fire. Schizophrenia si střihla i coververzi Maze of Torment od Morbid Angel. Několik rozdivočelých nadšenců se začalo bavit i skákáním z pódia, i k tomu Ricky po prvních pár takových nabádal ostatní s tím, že chce vidět rozbité nosy, zuby a podobně, samozřejmě myšleno s nadsázkou. Parádní zvuk, skvělá atmosféra v sále a spokojenost na obou stranách. Schizophrenia svůj set zakončila jedním ze svých nejstarších songů Structure of Death a do akce mohli jít Hellripper.

Co původně bylo pouze one-man projektem multiinstrumentalisty Jamese McBaina, je už nějaký čas plnohodnotnou kapelou – a během koncertu Hellripper se moshpit opravdu téměř nezastavoval. James ještě před úvodní peckou All Hail the Goat (stejný motiv měl vyobrazen na své kytaře) avizoval, že chce vidět pořádný chaos a to se mu také vyplnilo. Hned při druhé skladbě Kinchyle (Goatkraft and Granite) z letošní desky Coronach se prvních pár fanoušků pustilo opět do crowdsurfingu, což kapela oceňovala.

Rychlé tempo skladeb, pořádně řízné riffy a čtveřice na pódiu často hecující své příznivce vytvářely dohromady zkrátka parádní atmosféru. Hellripper svůj set poskládali tak, že obsáhli všechna svá studiová alba, z toho prvního Coagulating Darkness zazněly kusy Within the Everlasting Hellfire nebo Bastard of Hades. James se nezdržoval dlouhými proslovy a Hellripper tak jeli od jedné skladby ke druhé, s blížícím se koncem setu pak poděkoval fanouškům i předkapelám a všechny v předních řadách postříkal pivem. Kapela poté odešla z pódia, za soustavného skandování svého jména ovšem ještě přidala závěrečný song Demdike (In League with the Devil) a James si nakonec ještě skočil přímo mezi fanoušky. Tohle byla jedna velká jízda od začátku akce až do konce a sluší se poděkovat agentuře Obscure Promotion a fans, díky kterým byl koncert téměř vyprodán.

Text: Mates Šimek, foto: Alex Sperska