Basinfirefest 2026, den první: spousta legrace s Čadem, Insanií či Umbrtkou, Tragedy vzpomněli na největší poprockové hity

Zatímco se areál pozvolna zaplňoval natěšenými metalisty, na pódiu se připravovala mostecká gothic metalová formace Carpatia Castle. Už při úvodní skladbě Bathory z poslední desky Alchymistův grál se k muzikantům na pódiu přidala dvojice pohledných tanečnic, početný zástup příznivců kapely mocně pomohl se zpěvem hned při následné Carpatii. Zpěvačka Veronika Seidlová neskrývala nadšení z toho, že už na samém začátku festivalu se pod pódiem sešlo tolik návštěvníků. Pokračovalo se dále, mnozí si zaskákali při chytlavé a vtipné skladbě Hejsek a kapela ještě přidala závěrečný song Jsme to my. Po tomto příjemném setu byl už čas na něco ostřejšího – do akce šli thrash-crossoveroví Libido Challenge. Jejich úderný mix thrashe a hardcoru rozpoutal před pódiem první circle pit, který téměř neustával. Zpěvák Filip Viták do toho přidával svůj specifický humor, třeba když dotazem na to, kdo má rád pizzu Hawaii, uvedl song Pizza Killer nebo když se před skladbou Stone Cold Mech Spiders rozpovídal o mechanických pavoucích, kteří zničí svět. V rychlém tempu se pokračovalo až do konce setu.

Slovenští Čad to na Basinu dobře znají, hráli tu i před dvěma lety. A také letos předvedli pořádnou thrashovou nálož okořeněnou solidní dávkou svého nevybíravého a peprného humoru. Hned po úvodní pecce Kromaňon z poslední desky Velký tresk následovala pocta tuzemským metalovým legendám v podobě songu Železný mejdan. Čad se mohli opřít o skvělý zvuk a své věrné příznivce, mnozí s nimi zpívali texty a před pódiem se rozjel i mohutný moshpit. Pokračovalo se dále oblíbenými songy jako Ludia smrdia, Medvede nebo novější Thrashtalk, který kapela věnovala Chucku Norrisovi. Frontman Pišta Vandal nešetřil vtipnými průpovídkami tematickými k jednotlivým songům, humorně uvedl i ten závěrečný: „Čo je to za smrad? Z*urvený karpatský bastard!“ Naprosto odlišnou tvář humoru pak ukázala crossoverová stálice Insania mající v oblibě sarkastické, ironické a provokativní texty. Kapela hrála především novější tvorbu včetně titulní skladby poslední desky GRRRotesky nebo Co zní temně, musí ze mě. Fráze jako „Kolik lidí nase*eš, tolikrát jsi člověkem“ nebo „Otevřené rány masíruj solí“ ze skladby Ať kypí žluč a další podobné působily úsměvně a mnozí fanoušci si je s kapelou vesele prozpěvovali. Frontman Petr Pálenský se při skladbě Placatej svět s oblibou strefoval do příznivců tohoto názoru a ironicky poznamenal, že „co je na netu, musí být pravda“. A také těmito slovy a poděkováním za podporu uvedl poslední skladbu Božská komedie.

Dalším, minimálně v plzeňském kraji dobře známým interpretem, byla black-doom-undergroundová formace Umbrtka, pověstná nejen svými osobitými texty s průmyslovou tematikou. Frontman Lord Morbivod, stejně jako mnozí návštěvníci, proklínal samotné slunce. Ze začátku zazněly starší songy jako Nad propastí dne nebo Paměti staré lávky, před pódiem bylo okamžitě pořádně živo. Morbivod ocenil početný dav před sebou s tím, že i ti nejmenší rockeři by měli poznat kapely jako jsou Darkthrone nebo Master´s Hammer a šířit jméno dobré hudby dále. A nutno podotknout, že menších dětí, které si užívaly tuhle říznou muziku, opravdu nebylo málo. Většina skladeb se nesla v rychlejším tempu a kapela se rozloučila peckou Umbrtkovo nádraží. Na závěr prvního dne nás čekal velký kus historie. Americká kapela, která si říká Tragedy, propojila největší hity poprockových legend Bee Gees (i mnoha dalších interpretů) s metalovým groovem. Skupina přišla na pódium ověnčená typickými třásněmi, třpytkami či s hustými návleky na nohou, což byly v osmdesátkách oblíbené doplňky. Velmi vtipně působil i jeden ze členů, který po pódiu jezdil na kolečkových bruslích, rozhazoval třpytky a provokoval své kolegy. Tragedy zahráli například hitovku I’m So Excited (The Pointer Sisters), skladbu It’s Raining Men (The Weather Girls) nebo známou pecku Gimme! Gimme! Gimme! (A Man After Midnight) od skupiny ABBA. Tady se jasně ukázalo, že i metalisté dokáží ocenit popové hity, hustý dav před pódiem tyhle tóny pořádně rozpalovaly. A jako velké finále si kapela nechala nesmrtelné skladby Staying Alive z repertoáru Bee Gees a Y.M.C.A. od Village People. Všichni poté byli pozváni i na rychle sjednanou autogramiádu.

text: Mates Šimek, fotografie použity se svolením autora Jiřího Platzera