Rock for People, den třetí: nabitému line-upu vévodili Tom Morello, A Day to Remember a Bring Me The Horizon

Třetí festivalový den se nesl v duchu očekávání velkých headlinerů jako Bring Me The Horizon, Three Days Grace nebo A Day To Remember. Doprovodný program byl opět lákavý, mimo jiné ve stanu ČT Art bylo možné zhlédnout filmový dokument 30 Ro(c)ků for People, který diváky přenesl v čase do dob začátku festivalu a jeho postupné cesty k vrcholu. Kulturní obohacení nabídli jedineční Božejáci – kapela, která již podruhé představila dechovou hudbu na Rock for People, a opět s velkým úspěchem a přeplněným stanem.

Toto jméno mohlo vyvolat značné překvapení – Ben Cristovao na hlavní Mastercard Stage. Každopádně i přes nepřízeň počasí se pod pódiem shromáždila masa lidí, kteří si Benovu show vychutnali. Mnozí ocenili přítomnost legendárního kytaristy z kapely Kiss, Tommyho Thayera, se kterým Ben koncertuje. Samotný setlist byl na míru upraven přímo pro tento festival, aby „zapadl“, což se podařilo. U pódia bylo možné spatřit mnoho tančících elegantních dam ve zralém věku, které do areálu zavítaly v rámci každoroční seniorské výpravy. Koncert si vysloveně užily, konkrétně na píseň Sweet Chilli dámy tančily mnohdy více než mladší generace a parádně si to užily. Na setlistu nechyběla ani skladba Bomby, při které se pod pódiem rozjel živý circle pit. Celý set uzavřela kultovní píseň I Was Made for Lovin‘ You, při které se v plné síle projevil legendární Tommy Thayer.

Anglická sestava, která dle frontmanových slov „miluje tento festival“, odstartovala svou show na Rock for People stagi. Během setu se zpěvák Matt Bigland několikrát vyjádřil k nevydařenému počasí slovy „F*ck the f*ckin‘ rain!“ Nato odpálili skladbu My Way. V průběhu show nechyběl circle pit, hlavně během songu Big Dogs, kdy pod pódiem rotoval circle pit po celý průběh písně. Pro fanoušky bylo epické, když si zpěvák vzal od zpěvu pauzu, aby si mohl vyfotit publikum svým vlastním foťákem.

Božský kytarista, který vládne strunám s neuvěřitelnou ladností. Jakmile Tom Morello vejde na hlavní pódium, okamžitě se pustí do díla a areálem se rozezní skladba Soldier in the Army of Love. Pozornost si získal mladý Roman Morello, který s kytarou předváděl neuvěřitelné věci. V patnácti letech dokáže s lehkostí velmi obratně zahrát těžké riffy, a přitom si kytaru položí na ramena. Významnou skladbou byla Adjourn It, na které Tom Morello spojil síly s dlouholetým přítelem, arménským zpěvákem Serjem Tankianem (System of a Down).

Dle slov samotného kytaristy bere hudbu jako poslání a nenávidí fašismus, což se nebál projevit ani během své show. Fanoušci se rozpohybovali hlavně při prvních tónech skladby Let’s Get the Party Started. Jedná se o spolupráci Toma Morella a kapely Bring Me The Horizon.

Svůj příchod proměnili v monstrózní nástup v doprovodu zpívajících fanoušků na pódiu. Song Right Back at It Again rozpoutal crowdsurfing a circle pit, ve kterém nechyběl ani T-Rex. Zpěvák Jeremy McKinnon během vystoupení poděkoval fanouškům a poznamenal, že na festivalu Rock for People hrají vůbec poprvé. Píseň Have Faith in Me byla věnována speciálně ženskému publiku. Většina dívek na toto gesto odpověděla mávajícími modrými balónky. Na pokyn Jeremyho McKinnona se rozjela nebezpečná věc, kterou zpěvák nazval crowdsurfing on top of crowd surfer. Nutno podotknout, že některým se skutečně podařilo „dosurfovat“ až k pódiu.

Zpěvačka Ellie Rowsell na pódiu zosobňovala ženskost v plné kráse, přičemž kombinovala jemnost i drsnost zároveň. Kromě zpěvu Ellie ovládá i hru na kytaru v doprovodu něžných pohybů, jako tomu bylo u songu Bloom Baby Bloom. Své publikum dokázala skoro zhypnotizovat. Kapela Wolf Alice provedla fanoušky celou svou hudební kariérou, kdy zahráli jak letité písně, tak i ty nové. Celá show zahrnovala dojemnou hru na klavír, zpěv do megafonu nebo emoční song, během kterého se Ellie celá polila vodou.

Z festivalového zákoutí jsme se přenesli do herního světa. Vizualizace byla v případě Bring Me The Horizon skutečně propracovaná. Zpěvák Oliver Sykes se pohyboval po pódiu s přesností, přičemž každý jeho pohyb ladil s vizuálním světem. Propracovaná byla též komunikace s jakousi herní avatarkou, která fanoušky provázela v průběhu celého setu. Sykes se snažil komunikovat s fanoušky pomocí kamery, která jej neustále snímala a jejíž pozornost si užíval. K propojení s publikem pomohla i skladba Antivist, při níž si Sykes pozval na stage jednu z fanynek, která tak měla možnost si s frontmanem zazpívat. Následující song Drown věnoval Sykes čistě svým fanouškům, proto se pohyboval pod pódiem, aby se ho mohli dotknout. Spojení audiovizuální projekce, Sykesovy energie a nabitého setu potěšilo fanoušky, kteří se návratu BMTH nemohli dočkat.

Žádná audiovizuální projekce, zkrátka se rovnou najelo na nadupaný setlist. I přes nepřízeň počasí si tato kanadská formace získala masu lidí, kteří se v pláštěnkách pohupovali do rytmu známých songů. Mnohdy bylo možné zaslechnout i debatu, proč Three Days Grace nevystupují na hlavním pódiu, každopádně i tak zúčastnění působili nadšeně. Nemalým bonusem byla možnost vidět na jedné scéně oba zpěváky Adama Gontiera a Matta Walsta, jejichž spojené síly ohromily nejednoho fanouška a potvrdily, že tato mašina zkrátka pořád jede neúnavně dál.