Nervosa a Rezet: Masters of Rock Café dunělo thrash metalem

Jako první se představili Rezet. Lidove řečeno „téměř bez keců“ se šlo od jednoho songu ke druhému, a ze všeho nejvíc ohromovala neskutečně rychlost obou kytaristů Rickyho Wagnera a Heika Musuifa. Ze začátku byl v klubu tak nějak klid, jak většina návštěvníků teprve přicházela, ale první circle pit na sebe nenechal dlouho čekat. Rezet prostě přišli, nasypali do nás parádní salvu řízného německého thrash metalu a pomalu se odebrali do zákulisí.

Hned nato se pomalu začalo na pódiu formovat brazilské dámské trio Nervosa. Především mužská část obecenstva ihned tasila telefony, když se Fernanda, Prika i Luana vypořádávaly s místní technikou a výbavou (nutno podotknout, že v případě všech tří je opravdu na co se dívat). Poté sál potemněl, spustilo se intro a hned prvním songem Horrordome nám bylo dáno na vědomí nové album Downfall of Mankind, které vyšlo v loňském roce a převážná část setlistu sestávala především z této desky.

U vokálu převládala basistka Fernanda Lira, která si to opravdu užívala. Její „nasraný“ výraz a řvavý growl by dokázal sebevětšího tvrďáka vyvést z míry. Taktéž jsme se přesvědčili o její ohebnosti, když se při rytmických sekcích krásně nakrucovala. Příjemný byl i pohled na kytaristku Priku Amaral. Ale pozor, není to žádná sladká kočička: když se pustila do growlu, byla to opravdu palba. Luana Dametto naproti tomu za bicími působila spíše soustředěně, a co si budeme povídat, thrash metal s jedním kopákem není něco, co se vidí jen tak.

Krom nového alba nesměly chybět nejznámější songy jako Death, Masked Betrayer či poslední tematická Into Moshpit, která charakterizovala celý průběh koncertu: uprostřed sálu se vytvořil nekonečný mosh. Jediné, co by se tomuto večeru dalo vytknout, je brzký konec (cca 22:30). Určitě by se zde našlo místo ještě aspoň jednu thrashovou kapelu. Nic to ale neubralo na brutalitě a intenzitě, kterou se obě tyto kapely prezentovaly. Příště jdeme zas!

Text: Mates Šimek

Foto: Veronika Špundová