Basinfirefest 2024, den druhý: metalové ikony Suffocation a Rotting Christ doplnili Battle Beast, Insomnium a další

Program startoval už v jedenáct hodin a polední teploty šplhaly do úctyhodných výšek, takže se mnozí z prvních příchozích rozhodli strávit čas ve stínu pivních stanů. Na začátek nás čekala thrashová dvojice 1000 Bombs a Refore. Prvně jmenovaná formace z nedaleké Plzně svým válkou nasáklým thrashovým masakrem probrala i ty poslední vytrvalé spáče v přilehlém kempu. Muzikanti, oděni ve vojenských uniformách, vypálili i několik skladeb z loňské desky Sentenced to War. Refore vstoupili na plac posilněni nedávným koncertem s Machine Head a rovněž sypali jeden thrashový nářez za druhým, včetně nejnovější klipovky Confusion. Kapela odehrála další skvělý festivalový koncert, a i díky svému neskutečnému nasazení si razí cestu minimálně mezi českou thrashovou špici. Metalcorové vody následně rozvířila čtyřčlenná formace Dream State z Walesu, jejichž zpěvačka Jessie Powell perfektně zvládla přecházet mezi ostrým growlingem a čistým vokálem. Kapela odehrála značnou část své debutové desky Primrose Path i několik novějších singlů. Jessie později poděkovala všem fanouškům za podporu a byl čas opět o něco přitvrdit.

Na tahu byla blackmetalová formace Nyrst z Islandu. Nyrst, kteří vystupují zahaleni v černých hábitech, čerpali především ze své loňské desky Völd. Během jejich setu se bohužel spustil velmi silný přívalový déšť, který mnoho fanoušků vyhnal do krytu pod stany. Tyto komplikace naštěstí neměly dlouhého trvání, a tak následně pro mladé americké rock-metalové Halocene už byly podmínky příznivější. Zpěvačka Addie Amick pobíhala po pódiu s červenými andělskými křídly, její krásný čistý vokál chvílemi až hladil po duši. Zpátky však s pekelnému black metalu, čekala nás nizozemská, ryze ženská čtveřice Asagraum. Satanismem a okultismem nasáklá salva především nové tvorby z loňské desky Veil of Death, Ruptured byla tím pravým ořechovým pro blackmetalovou sortu fanoušků. Pestrost programu dále dokreslovali italští Nanowar of Steel se svou až nakažlivě zábavnou show vyšperkovanou veselými a barevnými kostýmy a vtipnými průpovídkami. Neopomněli své nejznámější hitovky jako Disco Metal, Norwegian Reggaeton nebo Valhalleluja, kterou kapela svůj set zakončila.

Přání těch, co toužili po návratu k tvrdé muzice, vyslyšela americká metalcorová formace Atreyu. V zadní části pódia se skvěla plachta s obří lebkou, výzev frontmana Alexe Varkatzase k circle pitu ani nebylo potřeba. Atreyu ve svém setu obsáhli téměř celou svoji diskografii, včetně několika novinek z desky The Beautiful Dark of Life. Basák Marc MacKnight si ke konci setu převzal mikrofon a prošel se i mezi fanoušky. Další řádný masakr následoval hned v závěsu, druhým letošním českým koncertem nás poctila americká deathmetalová formace Suffocation. Tito veteráni opět vystřihli technicky vyšperkovaný deathmetalový set postavený především na novém albu Hymns From the Apocrypha. Fanoušci vytvořili pod pódiem pořádný kotel, bez kterého se žádný koncert Suffocation neobejde. Muzikanti zavzpomínali také na první album Effigy of the Forgotten, když svůj set zakončili skladbou Infecting the Crypts. Velkým tahákem byla black-darkmetalová legenda Rotting Christ z Řecka. Krátce po úvodní skladbě 666 z alba Kata ton daimona-eaytoy, které bylo páteří tohoto koncertu, připomněl frontman Sakis Tolis nové album Pro Xristou, které Rotting Christ nedávno pustili do světa. Chybět nemohly až rituální skladby jako Apage Satana, Non Serviam nebo závěrečná Grandis Spiritus Diavolos.

Několika velkými jmény byl zde na Basinu zastoupen i power metal. A to právě třeba finskou šesticí Battle Beast, která pokračuje ve svém dalším turné k desce Circus of Doom. Kapele scházel bubeníky Pyry Vikki, který je čerstvým otcem, naštěstí náhrada přišla včas. Tak jako v únoru ve Zlíně, i tentokrát rozdělili Battle Beast svůj set rovnoměrně mezi alba Circus of Doom a Bringer of Pain, nechyběla ovšem mj. hitovka No More Hollywood Endings. Areálem se mnohdy nesly sborové zpěvy refrénů, když fanoušci doplňovali energickou zpěvačku Nooru Louhimo. Ve Finsku jsme ještě, obrazně řečeno, chvíli zůstali, a to s melodeathovými Insomnium. Ti začali peckou 1696 z nové desky Anno 1696, v takto pozdější hodině a stále až úmorném vedru přišel tento chladivý uragán ze severu v tu pravou chvíli. Frontman Niilo Sevänen několikrát hecoval fanoušky, aby byli hlasitější než ti v jeho rodné zemi, sil na to bylo stále dostatek. Kapela zahrála i dvojici svých nejznámějších skladeb While We Sleep a Heart Like A Grave a poté přepustila místo poslední kapele večera, kterou byli blackmetaloví Hulder z Belgie, vedeni kytaristkou Marliese Beeuwsaert. V nastávající horké noci jsme od těchto černokněžníků slyšeli značnou část jejich letošní desky Verses In Oath. A to bylo pro druhý festivalový den vše.