Skupina Within Temptation už za několik dní vystoupí na festivalu Rock for People. Díky jeho organizátorům, agentuře Ameba Production, se nám podařilo uskutečnit on-line rozhovor s její zpěvačkou Sharon den Adel. Spolu s naší redaktorkou Bárou Prausovou si povídaly o festivalech, koncertních outfitech, umělé inteligenci a dalších zajímavých tématech.
Už za několik dní budete vystupovat na Rock for People, jednom z největších festivalů v České republice. Ohlášení účasti Within Temptation na tomto festivalu mělo u fanoušků obrovský ohlas. Jak moc se těšíš ty?
S: Jsem opravdu nadšená! Viděla jsi program? Ten den uvidím tolik svých oblíbených kapel.
Na jaké kapely se těšíš?
S: Určitě Halsey a Nothing But Thieves.
Slyšela jsi už někdy o festivalu Rock for People?
S: Abych byla upřímná, tak ne. Ale jsme rádi, že můžeme být součástí!
V České republice jste vystupovali mnohokrát, nedávno na Metalfestu. Máš na Česko nějaké vzpomínky?
S: No, náš první zahraniční metalový koncert byl Dynamo Czechia v roce 98. Na tu show mám ty nejlepší vzpomínky, stejně tak na Metalfest.
Během loňského Metalfestu hodně pršelo, jak jsi vnímala atmosféru koncertu?
S: Někdy je trochu těžší se s publikem spojit, když zrovna prší, ale v Plzni byli fanoušci natěšení a nebyl s tím vůbec žádný problém.
Dalo by se říct, že preferuješ festivaly před halami?
S: Upřímně, když prší, mám raději kluby. Ovšem pokud je krásně, mám ráda festivaly, protože kdykoliv jsem na turné, mám to spojené s létem, kdy můžeš trávit čas venku. Na festivalech je dobré to, že lidé nepřijdou jen na jednu skupinu, ale mají možnost vidět více kapel.
Je to způsob, jak dostat vaši hudbu k lidem, kteří ji neznají. Je to čas, kdy i my máme možnost podívat se na jiné kapely. Takže se často jen tak potuluji mezi publikem, které si toho není vědomo. Prostě si nasadím sluneční brýle a užiju si svou oblíbenou kapelu (usmívá se). To, že si mohu festival užít také jako návštěvník, je pro mě taková třešnička na dortu.
Umíš si představit, že bys měla jinou práci?
S: Měla jsem jinou práci, pracovala jsem v módním průmyslu téměř tři roky. Pracovala jsem také v marketingovém oddělení velkého hračkářství v Nizozemsku, myslím, tak půl roku, a velmi jsem si to užívala.
Musím říct, že v módním průmyslu jsem se naučila spoustu věcí, ale nebylo to pro mě, protože jsem se nevěnovala kreativním věcem. Řešila jsem spíš logistiku a podobné věci. Organizovali jsme rozvážení kolekcí do různých zemí a jejich kontrolu, což bylo nudné (smích). Obzvlášť pro lidi, kteří jsou kreativní. Samozřejmě každý musí nějak začít a já se tam toho hodně naučila – mimo jiné i pořádně makat – což bylo k nezaplacení, ale jsem opravdu šťastná, že jsem mohla jít za svou velkou vášní, kterou je hudba.
Plánuješ na Rock for People nějaký speciální outfit?
S: Ano, na letní turné mám nové šaty. Ráda bych během této festivalové sezóny měnila oblečení během koncertování, což bývá náročné. Každopádně šaty, které mám, jsou moc krásné a toto léto si je užiji.
Víš, je fajn mít pokaždé něco nového a také to kombinovat s jinými doplňky, abych mohla pokaždé trochu překvapit. V případech, kdy hrajeme pouze hodinu, jsou jedny šaty fajn. Jenže pokud někde vystupujeme jako headlineři, je dobré mít připravené něco navíc… Ale je velmi těžké se na pódiu převlékat, přesto je možné dělat malé změny outfitu různými doplňky… během vystoupení není prostor na velké změny, natož pak třeba na sundání korzetu (smích).
Před lety se mi stala velmi nemilá věc. Měli jsme koncert v kostele v Nizozemsku a musela jsem se převléknout, protože jsem byla úplně zpocená, jenže se mi rozbil zip a já se ze šatů nemohla dostat. K mé smůle na nás čekal celý kameramanský tým, který měl celou show natočit od začátku do konce, takže jsem jednou rukou držela mikrofon a druhou rukou jsem zezadu podpírala korzet a musela jsem na pódium, protože už jsem slyšela, jak bicí hrají potřetí to samé (smích). Chcete čtvrté sólo (smích)?
Lidé na mě koukali stylem, co to drží za zády? Museli jsme píseň ukončit a začít znovu, ale lidé měli radost, protože se ta samá píseň hrála ještě jednou.
V čem je podle tebe v hudbě ta největší svoboda?
S: Svoboda je v tom, že mohu dát upřímně najevo své city. Mohu ukázat své emoce a sdělit lidem, jak vidím svět a věci kolem. Svoboda je v kreativitě… Prostřednictvím hudby mohu být na pódiu sama sebou, nemusím se stydět ukázat své pravé já. V běžném životě se často snažíme vyhovět ostatním a někdy máme pocit, že se nesnažíme dostatečně a nejsme dost vlídní… Ale na pódiu se můžeme vyjádřit tolika způsoby a být upřímní o tom, co si myslíme nebo cítíme… A to jsou okamžiky, kdy mám pocit absolutní svobody…
Jaký je tvůj názor na AI v hudebním průmyslu?
S: Jak možná víš, před lety jsme natočili videoklip za pomoci umělé inteligence. Bylo to něco nového, vzrušujícího, mělo to spoustu pozitivních stránek… a já stále na AI vidím hodně pozitivního… Jen je velká škoda, že vlády neměly možnost regulace ještě před spuštěním něčeho tak zásadního, něčeho, co má tak obrovský dopad na celý náš svět, na každou společnost… Protože provoz umělé inteligence spotřebovává obrovské množství vody, AI ničí některá odvětví… Samozřejmě že díky tomu vznikají i odvětví nová, ale na druhou stranu se to děje velmi rychle, to není postupný proces, šíří se to jako rakovina…
Proto další album, na kterém teď pracujeme, bude kompletně vytvořené lidmi, nechceme už používat umělou inteligenci. Bude to klasické nahrávání s menšími chybami, nebudeme chyby opravovat, protože chybovat je lidské.
Víš, v minulosti jsme chtěli mít všechno perfektní, jenže teď každá kapela zní perfektně, protože používají umělou inteligenci a chtějí si to zjednodušit – což je logické, ale pokud slyšíte skutečné rámce hudby, pak tu nejde o dokonalost – jde tu o něco lidského.
Myslím, že právě v tom je krása člověka – to, že jsme nedokonalí. Dokonalost je vlastně v tom, že jsme upřímní ohledně svých nedokonalostí. Teprve tak se s lidmi spojujete a jste k nim upřímní.
Nedávno jsi spolupracovala s německou kapelou Lord of the Lost. Z této spolupráce vzešla píseň Light Can Only Shine In The Darkness. Jak sis užívala spolupráci?
S: Bylo to od začátku úžasné a byla jsem velmi ráda, že mě požádali, abych se k nim přidala, protože poselství písně je krásné a dojemné zároveň. Je to něco, co zná každý z nás – každý potřebujeme paprsek světla v temnotě, když jsme na dně. Je to o tom, že musíme věřit, že na konci každé cesty je světlo. Je to krásné poselství.
Teď trošku jiné téma. Zkoušela jsi někdy crowd surfing?
S: Ano, jednou! Bylo to tak, že jsem všem řekla – jestli mě někdo chytne, víte kde, nakopu vám zadky a pak jsem roztáhla ruce a padla do publika! (smích). A opravdu se mě nikdo nedotýkal jinde než na rukou a nohou. Bylo to perfektní! Jakmile jsem pak řekla, že chci zpátky na podium, dopravili mě nazpět. Bylo to milé.
Co byste chtěli vzkázat fanouškům, kteří se na Within Temptation těší příští týden na Rock for People?
S: Koukejte dorazit! (smích) Ne, ne, velmi se těším na tento festival a na fanoušky. Obzvlášť, když vím, kolik kapel tam bude. Těším se třeba na britskou kapelu Yonoka! To je kapela, která je skvělá a těším se, až ji uvidím naživo. A také se těším na kapelu Nothing but Thieves, protože jsem jejich velká fanynka a hodlám je stalkovat v backstagi (smích).
Poděkování redakce:
Sharon, která po celou dobu rozhovoru byla velmi milá, vstřícná, pozitivní a ochotně odpovídala na naše dotazy, moc děkujeme za její čas a vstřícnost.
Agentuře Ameba Production děkujeme za zprostředkování tohoto zajímavého setkání.
otázky pokládala: Bára Prausová, titulní foto: Petr Hanč
autoři ostatních fotek označeni v popiskách, video: YouTube.com
