Přestože se v pátek řádilo do noci, v sobotu dopoledne se fanoušci opět shromáždili u hlavní brány a čekali na otevření. Brzy se trousili po celém areálu, kolem bohaté sochařské výzdoby – Areál Zahrada si se souhlasem autorů nechává ty nejkrásnější kousky ze soutěže Dřevosochání, která se zde koná vždy zhruba dva měsíce před festivalem. A tak v současnosti můžeme v Zahradě obdivovat rockerské trůny včetně toho s podobiznou Ozzyho, pohovku ze dřeva, nespočet zvířat, jimž vévodí naprosto úžasný medvěd hrající na kytaru, a dokonce celý rybníček včetně žab a vodníka, který doopravdy plní svou funkci – nad pláckem vysypaným kamínky se v horkých letních dnech spustí kropicí zařízení k ochlazení přítomných.
Sobota: texty ze života i circle pit
Pár minut před jedenáctou odstartovala sobotní festivalové dění kapela Soumrak band. Moderátor Olda Tamáš před koncertem ochotně vyzpovídal zpěvačku Adélku s vlasy pod pás, a pak už kapela spustila své songy s texty ze života i z historie, která se s mnohými nemazlila. Po nich přišlo trio Kohout plaší smrt, taktéž s písněmi s texty ze života, ale tak nějak po pankáčsku, takže pánové nabídli – s trochou nadsázky – například i návod, „jak si podělat manželství“. Přítomní punkeři a pár dalších rozjeli pod pódiem circle pit, který neustával snad po celý koncert.
Jeden návrat ku zdraví a jeden odjezd do nemocnice
Odteď se střídaly horko a déšť snad co hodinu, a tak zrovna set slovenských Eufory totálně propršel. Kapela však do toho šedivého počasí přinesla dobrou náladu, sezpívané harmonie a i publikum ji velmi podrželo. Při nástupu Arakainu hned všichni přítomní zaregistrovali překvapivou novinu: kytarista Jiří Urban je po třech měsících zpátky na pódiu a zlomená ruka se mu již uzdravila natolik, že je schopen hrát. V setlistu zazněla v první polovině i nová tvorba posledních dvou tří let, později došlo na letité klasiky Princess, Ďábelská hra a Apage Satanas. V podvečer přišla řada na Dogu. Početný dav fanoušků řádil při setu složeném ze starších i novějších písní (deska má vyjít ještě letos), nechyběly klasické pódiové rekvizity jako balónky i sněžení, a jeden Izziho zprvu nevinně vyhlížející moment měl po koncertě dohru v podobě sešití poraněné nohy na nejbližší pohotovosti. Kapela to později komentovala na svém Facebooku s humorem sobě vlastním.
Škwor chystá desku
Následující dvě kapely jako by se předháněly, kdo bude mít větší kotel – Komunál a Škwor. Areál byl velmi zaplněný prakticky už od nástupu Arakainu, a teď masa fanoušků snad ještě zesílila. Komunál jako téměř místní východočeská kapela má v Hořicích vždy velkou podporu a jeho vystoupení zde je pravděpodobně jedno z nejvýznamnějších v kapelní sezóně. Frontman Škworu Petr Hrdlička prozradil, že kapela intenzivně pracuje na nové desce, a zazněly samozřejmě i největší hity jako Sraž nás na kolena, Mý slzy neuvidíš či Síla starejch vín. Sobotní večer i celý festival uzavřela kapela Hejtman, kde si nemůžeme nepovšimnout účasti kytaristy Jakuba Önslaughtera z Debustrolu. Kapela zahrála na tvrdší notu a nabídla vydařený set, po jehož konci se fanoušci jen neradi loučili s festivalovým areálem.
Rockeři pomáhají dětem i psímu útulku
The Legends Rock Fest má odjakživa několik rozměrů. První je samozřejmě hudební – pozvat legendární kapely a dát vedle nich šanci mladým uskupením, regionálním partám, vždy přimíchat k rocku i trochu metalu a punku. Fanoušci sami pak rozhodují, která kapela se jim nejvíc líbila. Největší počet víček vhozených do hlasovacích nádob rozhodl letos opět o vítězství Panoptika, druhé a třetí místo obsadily kapely zvítězivší v některém z minulých ročníků – Doga a Komunál. Další rozměr je charitativní – na festival pravidelně přijíždějí zástupkyně organizace Daruj vlasy, která pomáhá lidem s vážným onemocněním, především onkologickým. I letos se našlo sedm odvážných, tentokrát samých dam, které si nechaly udělat slušivý zkrácený účes a své culíky darovaly ve prospěch těch, kdo své vlasy v důsledku léčby nemoci ztratili. Dále se během festivalu vždy draží na dobrou věc jedna ze soch vytvořená při Dřevosochání. Letos šlo – i v souvislosti s nadcházejícím prvním výročím úmrtí Ozzyho Osbourna – o podobiznu právě tohoto velikána, kterou vytvořil Petr Moravec. Výsledná částka zní téměř neuvěřitelně – sto dvacet tisíc korun (plus více než pětitisícový příspěvek přímo z publika, které si napůl rozdělili Psí útulek Chlum u Hořic a organizace Klapeto, která pomáhá dětem s handicapem. Příspěvku si obdarovaní cení o to více, že peníze jsou velmi potřeba a není lehké je získat – například soukromé zvířecí útulky nedostávají příspěvky od státu či kraje a fungují jen z darů svých příznivců. A zajímavým počinem je i sázení „hvězdného sadu“: každý rok přibývají jeden až dva stromy, při jejichž zasazení pomáhá někdo z účinkujících umělců. Letos se toho ujali Petr Hrdlička (Škwor) a Roman „Izzi“ Izaiáš (Doga).
Obrovskou galerii fotografií návštěvníků festivalu naleznete také na našem facebookovém profilu.
text: Sylva Kaplanová, titulní fotografie: Magda Šotolová
ostatní fotografie: Jana Uhrová a Magda Šotolová
