Heartache Avenue: Přerovská formace na pomezí tvrdosti a jemnosti

Veronika Tomášková 5. 9. 2026

Přerovská čtveřice Heartache Avenue představuje nový singl Searching for Happiness, který zachycuje cestu za osobním štěstím a překonáváním vlastních strachů.

Představte trochu více vaši kapelu těm, kteří o ní ještě neslyšeli – kdo ji tvoří a jak byste sami sebe popsali?

Jsme parta čtyř muzikantů, která v roce 2023 spojila síly, aby vytvořila kapelu, která bude žánrově splňovat přesně to, co máme všichni rádi – tedy post-hardcore. Náš styl je ušitý na míru fanouškům, kteří mají rádi hardcorovou energii a líbivé refrény, které jsou doplněny ambientním pozadím. Členové jsou: Tomáš Holinka – zpěv, Dominik Černoch – bicí, Jan Bednář – basa, Vojtěch Skotnica – kytara.

Jak jste se dali dohromady? Působili jste např. už v nějakých předchozích kapelách, nebo je Heartache Avenue vaše premiéra?

Celá kapela je poskládaná na inzerát, což je, řekli bychom, celkem vzácnost – o to více je to cennější, že si to všechno sedlo na první dobrou. Všichni členové však působili v jiných projektech (frontman Tomáš působil v kapele Ichi Banzai, já v kapele Nomura, kytarista Vojta působil v kapele Among Us All), takže Heartache Avenue už by měla být vyzrálá cílevědomá kapela.

Jak vznikl název Heartache Avenue?

Název vznikl vyloženě po dlouhém přemýšlení, chtěli jsme, aby vyjadřoval přesně tu melancholii, ale zároveň pozitivní energii, kterou naše skladby obsahují.

Měli jste nějakou vizi, když jste kapelu zakládali a jak se Vám takovou vizi daří plnit? Řekli byste, že už máte svůj zvuk, nebo se stále hledáte?

Vize byla jasná – od začátku jsme chtěli balancovat na pomezí tvrdosti a jemnosti, nicméně nesnažíme se někam zaškatulkovat, co z nás leze ven, to hrajeme. Zvukově se stále ještě trošku hledáme, ale žádné velké vychýlení od toho, co aktuálně hrajeme, nečekáme.

Co Vás jako kapelu nejvíce spojuje?

Společná hudební vize a nadšení z toho, co děláme.

Searching for Happiness je podle Vašeho popisu o hledání osobního štěstí a překonávání vlastních strachů. Co Vás k tomuto tématu přivedlo? Je za skladbou nějaký konkrétní příběh?

Nic konkrétního za tím není, nicméně texty náš frontman píše vždy na základě nějaké každodenní běžné situace, která v něm evokuje určité pocity, které pak přenese do skladby.

Na skladbě jste si sami udělali produkci, nahrávání i mix. Proč jste se takto rozhodli vzít celý proces do vlastních rukou? A jaké to bylo?

Když si to člověk udělá celé sám, nemusí to být vždy úplně světové, skladba má však pro kapelu daleko větší hodnotu, a i radost ze skladby samotné je mnohonásobně vyšší. Celý proces byl parádní, ale zároveň zdlouhavý, jelikož se stále snažíme hledat ten zvuk, který by se nám líbil na 100 % – je to proces experimentování, v tom je však ta zábava.

Proč zpíváte anglicky a uvažujete v budoucnu nahrát i nějaké písně v češtině?

Jsme si v angličtině jistí, Tom (zpěvák) má super angličtinu – studuje ji, takže se nebojíme, že by to bylo kontraproduktivní. Rádi bychom do budoucna zkusili vystoupit i v zahraničí, kde je angličtina povinnost. V češtině zatím skladby neplánujeme.

Kam byste chtěli svoji kapelu posunout dále? Máte v plánu po zbytek roku (příp. příští rok) nějaké album, singly, videoklipy, koncerty?

Tento rok chystáme ještě jeden singl, který vyjde nejspíš koncem října nebo začátkem listopadu. Budeme ho točit na maďarském Balatonu, takže si myslíme, že je na co se těšit!

Je něco, co byste chtěli na závěr vzkázat našim čtenářům?

Na závěr bychom čtenářům řekli asi jen jedno: Choďte na koncerty a podporujte lokální scénu – máme tady v Česku spoustu super kapel, je co objevovat!