Masters of Rock, den první: první festivalový koncert Bruce Dickinsona v Česku

Honza Švanda
Bruce Dickinson/foto: Honza Švanda

Jubilejní 20. ročník mezinárodního českého metalového festivalu Masters of Rock je za námi. Při příležitosti tohoto výročí přichystala pořádající agentura Pragokoncert dosud nejnabitější line-up v čele s legendou Judas Priest.

S Fleretem vystoupila Tanja, Metalinda oslavila 40 let, Slope mnohé rozpohybovali

Počasí nám letos až na krátkou páteční bouři opravdu přálo. Už před otevřením areálu se před oběma vchody tísnily početné zástupy natěšených rockerů, z nichž mnozí vzali útokem festivalový merchandise. Ve dvanáct hodin nás opět po dvou letech přivítali místní oblíbenci Fleret. Fanoušci si s nimi zazpívali oblíbenou píseň Vizovice, na společné koncerty s finskými Korpiklaani jsme vzpomněli při coververzi jejich skladby Beer Beer. Jako host vystoupila Tanja, která s kapelou odehrála song Nad hlavou létá rock’n’roll.
Prvním z mnoha interpretů slavících kulatiny byla slovenská Metalinda. Kapela nabídla fanouškům průřez celou svou čtyřicetiletou tvorbou, mimo jiné hitovky jako Slnko nevychádzaj nebo Jágo. Frontman Andy Samuel Hudák opakovaně děkoval za podporu po celé ty čtyři dekády. Powermetalovým setem s ryze dračí tematikou nás poté rozpohybovali italští Dragonhammer. Hráli především materiál ze své předloňské desky Second Life, na plachtě za bubeníkem Marcem Berrettonim se skvěl obrovský drak. Jejich příjemná melodická hudba zahustila dav fanoušků pod pódiem. Žánrově neobyklí by se zde mohli zdát němečtí Slope se svou směsicí hardcoru, funku a rapu. Loni nemohli dorazit, letos však zjednali nápravu, a to s grácií: věnovali nám i pár skladeb ze své nové desky Freak Dreams a jejich skočná a chytlavá muzika rozpoutala první čtvrteční circle pit.

Turmion Kätilöt nadchli svou energickou show, veteráni Sodom hráli především ranou tvorbu

V ostřejšim metalovém rozpoložení jsme zůstali i nadále, na řadě totiž byla izraelská deathmetalová formace Melechesh se svojí tvorbou inspirovanou mezopotámskou mytologií. Před pódiem to opět ožilo už krátce po první skladbě během moshpitu, kapela hrála především tvorbu ze své předposlední desky The Epigenesis. Následovala finská industrial metalová ikona Turmion Kätilöt, která opět fanoušky pořádně vyhecovala k pohybu svou chytlavou muzikou vyšperkovanou samply a syntezátory. Oba frontmani Petja Turunen a Saku Solin se neustále špičkovali a nešetřili až peprně vtipnými poznámkami směrem k nám i ke svým kolegům. Hráli nám především nový materiál z loňské desky Omen X.
Turmion Kätilot nás tedy řádně rozpohybovali, což následně hrálo do karet německé thrashové legendě Sodom. Frontman Tom Angelripper a spol. bez dlouhých prodlev sázeli jednu vypalovačku za druhou, zejména z kultovního alba Persecution Mania z roku 1989; obecně hráli spíše starší tvorbu. Nebyli jsme ochuzeni o hitovky jako Agent Orange nebo Outbreak of Evil, dle očekávání se krátce po začátku koncertu mnoho fanoušků vydalo nad hlavami ostatních směrem k pódiu, takže pánové z ochranky se během koncertu opravdu nenudili. Tom ke konci koncertu poděkoval všem za podporu během více než čtyřicetileté kariéry a Sodom se s námi rozloučili peckou Bombenhagel.

Nestárnoucí Bruce Dickinson je stále ve formě, bavil zpěvem i humorem

Jeden z vrcholů festivalu mohl vypuknout krátce nato – vůbec poprvé v rámci festivalu vystoupil v Česku frontman Iron Maiden, samotný Bruce Dickinson se svým projektem The Mandrake Project. Dle slov pořadatelů nebylo vůbec jednoduché ho sem dostat, vše si však sedlo a díky tomu nám společně naservírovali tento krásný koncertní zážitek. V zadní části se skvěla LED stěna s projekcí, která se krátce před koncertem spustila, Bruce vše začal skladbou Accident of Birth. I když už mu táhne na sedmdesát, běhal po pódiu jako zamlada a tahal svůj vokál do neskutečných výšek. Krátce poté pozdravil fanoušky a následovala komická scéna, kdy si všiml fekálního vozu a dodávky projíždějících za ním. Tuto situaci několik minut vtipně komentoval, snad celý areál rozesmál například svou snahou obě vozidla odehnat. Pokračovalo se dále skladbou Chemical Wedding ze stejnojmenného alba, které tvořilo páteř setu, a pak též hitovkou Tears of the Dragon. Z nové desky The Mandrake Project nechyběl song Resurrection Men, během kterého projekce zobrazovala stékající kapky krve, nebo dosud poslední singl Rain On the Graves. Bruce si zahrál také na bicí nebo na neobvyklý nástroj theremin, před závěrečnou skladbou Road to Hell nám představil celou svoji kapelu.

Stratovarius nás vzali do metalového ráje, Moonspell po sedmi letech opět rozpoutali své rituály

Hodina pokročila a nadešel čas vystoupení finských powermetalových mistrů Stratovarius, kteří příští rok oslaví kulatých čtyřicet let svého působení na hudební scéně. Kapela začala titulní skladbou předloňské desky Survive, následovala hitovka Eagleheart. Zpěvák Timo Kotipelto před songem Paradise označil festivalové dějiště za jeden velký metalový ráj, načež se ozval souhlasný aplaus. Poté přišla na řadu krásná balada 4000 Rainy Nights, kterou Stratovarius už dlouho nehráli, při podobně laděné skladbě Forever rozsvítili mnozí na pokyn Tima své telefony, čímž se kapele postarali o nádherný výhled. Koncert kapela zakončila jak jinak než hitovkou Hunting High and Low.

Posledním aktérem prvního dne festivalu byli portugalští gotici Moonspell, kteří stejně jako před sedmi lety opět uzavírali program dne a noční atmosféru ve své show řádně využili. Jejich táhlý a temný gotický metal nasáklý pekelnou tematikou a magií se nesl areálem jako obrovská nezastavitelná vlna. Frontman Fernando Ribeiro poděkoval všem, kteří vydrželi až do setu Moonspell a během skladby Finisterra všechny vyzval, aby povstali a sebrali v sobě zbytek sil. Na závěr koncertu pak přišla hitovka Alma Mater, po které Fernando všem přítomným „vystavil propustku“ na zasloužený odpočinek, načež svůj set Moonspell zakončili skladbou Full Moon Madness.

Text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda

Author