Komu by ani to nestačilo, může si níže přečíst myšlenky samotného Zellera. Rozhovor necháváme v původním znění bez výraznějších jazykových úprav:
Zllo fest a Rock Café k sobě patří už čtvrtým rokem. Je to pro tebe už spíš „rodinný dýchánek“, nebo tě ten prostor pořád dokáže něčím překvapit?
Je to takovej obejvákovej model mejdanu. Něco jako kalba na bytě s kámošema, akorát místo obejváku je už sál s PAčkem a barem, protože do obejváku se všichni nevlezou. A tedy je pravda, že hodně velkej mejdan je i v šatně, což u nás nebejvá zvykem. My většinou na show nekalíme. Nebo ne všichni najednou, ale v tom Rock Cafe to většinou urvem všici.
Rock Café je legendární, ale má své limity. Přemýšleli jste někdy o stěhování? Proč ne třeba Palác Akropolis, kde děláš?
Akropolis má policejní hodinu 22:00, čili tam moc dlouhou párty s více kapelama nevymyslíš, a taky je to prostor, kterej už máme leta zabydlenej vánočníma koncertama, a to je zas jiná chemie. Ale máš pravdu, RC má prťavý jeviště, takže když chceš udělat víc složitějších kapel, tak jsi v prdeli. Příští rok chceme oslavit pět let Zllofestu, a protože bude víc větších kapel, tak to uděláme v Meetfactory, ale to je až za dlouho. Teď je potřeba udělat pořádnej vandalskej metal zájezd na Rock Café! Koukejte dorazit všici, nebo vám necháme na záda vytetovat logo Kryštofa!
Koho letos bereš s sebou na pódium a proč padla volba zrovna na ně? Je to díky hudební spřízněnosti, nebo tím, že jsou to stejní blázni jako vy?
Do Zllucerny jsme udělali call a do finále postoupily tři kapely, zahrát mohla ale jenom jedna. Takže chceme ty dvě další ukázat lidem teď, protože jsou to dobrý party a dělaj super věci! A rádi podpoříme nějaký nový zajímavý elementy. Přijďte to zkontrolovat. Bound to Break a Anteater s váma vytřou podlahu!
Čtvrtý ročník si žádá něco speciálního. Zazní nějaká věc, kterou fanoušci na běžných letních festivalech letos neuslyší?
Jo. Zahrajem jednu úplně novou věc. V total původní syrový verzi, než do toho šáhne producent. Těšte se. Jednak je to šlágr jako hovado a druhak je to zajímavej pohled do procesu vzniku našich songů.
Co byla za ty čtyři roky největší „infarktová situace“ při pořádání Zllo festu, kterou jsi musel hasit za pochodu?
My jsme specialisti na průsery a výsery všeho a vždy, takže to, co by někoho rozložilo, je pro nás víceméně standard. Takže odpověď je, že nic zvláštního se po dobu mé služby nestalo, soudruhu plukovníku! (Černí baroni)
Kromě alkoholu a ručníků – existuje něco, co v backstage nesmí chybět?
Ty vole, my jsme nikdy ručníky v rideru neměli. To maj jen slavný kapely. A alkohol si vozíme vlastní. A dali jsme si pravidlo, že si budem kupovat jenom alkohol v akci. Což znamená, že občas musím pít pastis, zubrovku nebo podobný odpornosti. Je to drsný pravidlo, ale my nejsme žádný posh buzny.
Ale k věci. Kafe je asi víc než všechno ostatní. Takže pokud není v backstage kafe, tak je zle. Ale protože s tím je dost často nějakej problém, tak Roman (kytarista) už daroval kapele vlastní kávovar a vozíme si ho všude sebou. Kávovar i Romana. A někdy i koks.
Co tě po těch letech na scéně víc naplňuje – proces psaní nových věcí, nebo ten adrenalin, když vidíš pod pódiem ten první kotel?
Obojí je super. A každý je úplně jiná činnost, to se nedá srovnat. To je jako, kdyby jsi se zeptala, jestli je lepší gangbang nebo swingers párty.
Máte teď v plánu spíš „udržovat oheň“ koncerty, nebo cítíš, že je čas na nějaký radikální studiový krok? Aneb jak to vypadá s novou tvorbou?
Tak my jsme klubová kapela a nás hraní baví. Já vlastně moc nechápu ty kapely, co chtěj hrát třeba jenom deset velkejch show za rok. Vždyť si to za těch deset show ani pořádně nesedne. Jakože ta show sama o sobě. Já nehraju pro peníze, já hraju pro to hraní. Mě baví na ty lidi hulákat a pak se s nima jít pokopat v kotli. Takže hrát budem furt a dokud nepadnem. A nový věci teď máme dvě před nahráváním a dvě tak napůl rozdělaný, a jednu tu skoro hotovou pecku hodíme do placu v Rock Café, jak už jsem říkal.
