Loňská zimní jednodenní varianta festivalu Masters of Rock opět nabídla celodenní metalovou přehlídku napříč různými žánry. Akce se vydařila i přes slabší účast fanoušků.
Program zahájila dvojice italských kapel Blax a Ironwill
Zatímco první příchozí v klidu posedávali u piva či stánků ve venkovních prostorách kolem arény a další čekali frontu na nejlevnější lístky na letní Masters of Rock, na pódiu se na své letošní třetí vystoupení u nás připravovala italská gothic rocková kapela Blax. Tato mladá pětičlenná formace nám servírovala na poslech příjemný gotický rock, přehrála celé své debutové album Meravilia, zatímco fanoušci postupně plnili prostory před pódiem. Dále nás čekali její krajané, heavymetaloví Ironwill. Oděni ve svých typických červeno-černých hávech nám přehráli variaci singlů z posledních dvou let své tvorby včetně nejnovějšího Jump and Fight. Ironwill už měli před sebou celkem početnou diváckou kulisu, kytarista Salvo Dell´Arte se často procházel nadosah fanoušků v prvních řadách.
Lecks Inc. postrádali jednoho ze členů, islandští Múr zpomalili tempo akce
Čekal na nás žánrový skok, a to do úderného industrial metalu s francouzskými maskovanými muži Lecks Inc. Kapela vystoupila z neznámých důvodů pouze v triu, i tak jejich úderná muzika podpořená samply rozhýbala fanoušky před pódiem. Frontman s pseudonymem Lecks poznamenal, že kapela je momentálně na svém prvním evropském turné a poděkoval všem za podporu. Lecks Inc. hráli především materiál z desky H.E.L.L. Bubeník Fanny si střihl parádní sólo, v jehož konci se pořádně vyřádil, když místo bicích používal dvojici velkých sudů. Tempo poté výrazně zpomalila dvojice severských kapel Múr a Wheel. Prvně jmenovaní Islanďané se prezentovali táhlým progresivním post metalem, během jejich setu stopáž některých skladeb přesahovala i deset minut. Zaměřili se především na své album pojmenované jednoduše Múr. Jejich tajemné melodie v kombinaci s červeným světlem, často ozařujícím celé pódium, působily vskutku ambientně.
V nastoleném trendu pokračovali Wheel, energickou show předvedli hororoví Dominum
V podobném duchu jsme pokračovali i nadále s finskými progresivními mladíky Wheel. Předvedli nám řadu skladeb ze své desky Charismatic Leaders. Zdánlivě nekonečné kytarové vyhrávky zdobily mnoho jejich skladeb, na fanoušcích ovšem bylo znát, že už mnozí z nich byli v očekávání něčeho svižnějšího. A to jim do puntíku splnili nastoupivší hororoví vypravěči Dominum, nejmladší z kapel programu. Pódium jim zdobila čtveřice luceren a též čtveřice plachet, z nichž jedna odkazovala na hitovku We All Taste the Same, tedy že všichni chutnáme stejně. Kapela naběhla na pódium ve svých typických strašidelných maskách a otevřela svůj set skladbou Immortalis Dominum. Krátce poté musel být koncert přerušen, když jeden z fanoušků zkolaboval, vše naštěstí dopadlo dobře. Frontman, který si říká Dr. Dead, připomněl brzké vydání nového alba The Dead Don’t Die, poté mimo titulního songu došlo i na živou premiéru skladby One of Us. Dominum svůj set zpestřili také coververzí pecky Rock You Like A Hurricane od Scorpions nebo závěrečnou předělávkou skladby You Spin Me Right Around od Dead Or Alive.
První koncert švédských Eclipse po dvou měsících se kapele vydařil na výbornou
Následně přišel ten pravý čas pro švédskou hardrockovou hvězdu Eclipse, pro niž bylo zlínské vystoupení prvním od začátku října. Formace vedená frontmanem Ericem Mårtenssonem, která loni oslavila čtvrtstoletí svého působení, po úvodní pecce Wired zahrála dvojici songů z desky Megalomanium II. Po stranách pódia se tyčily dvě světelné konstrukce ve tvaru V, kapela během refrénů často zapojovala fanoušky do zpěvu i pohybu. Šlo to v podstatě samo, aby taky ne, když Eclipse hráli jeden úderný a chytlavý song za druhým. Tady už bylo před pódiem opravdu živo. Při skladbě The Masquerade nasadila celá kapela tematické masky, hitovka Battlegrounds zazněla v akustické verzi. Na její závěr si pak na Erikův pokyn všichni pod pódiem zaskákali a Eclipse se s námi rozloučili svým největším hitem Viva la Victoria.
Skvělá show v podání Feuerschwanz, nechyběly plameny, tanečnice a převzaté verze známých songů
Festival spěl do svého finále, na řadě byli němečtí Feuerschwanz. Poté, co spadla opona s logem kapely, odpálila tahle vikingská mnohočlenná banda svoji show peckou SGFRD Dragonslayer následovanou hitovkou Memento Mori. Plamenomety v přední části pódia mocně ožehávaly fanoušky v předních řadách, sekerami a štíty na ně hrozila dvojice pohledných tanečnic, která ještě více oživuje show této party. Jindy zase dámy pobíhaly po pódiu s ohnivými obručemi nebo si zabubnovaly na hořící sudy, nacvičené měly i rozličné taneční kreace. Frontman Peter Henrici ocenil mocnou energii proudící i po tomto téměř celodenním tahu z publika a se svým souputníkem Benjaminem Metznerem s oblibou často hecoval dav před sebou. Nechyběla wall of death nebo společná skákačka v objetí při novém songu Highlander z desky Warriors. Mnohé potěšila coververze vikingské hymny Valhalla Calling nebo Warriors of the World United od Manowaru, do varu též značnou část publika poslala vlastní verze songu Dragonstea Din Tei od O-Zone. Monolog z trilogie Pána prstenů otevřel skladbu Rohirrim a Feuerschwanz tohle své parádní vystoupení zakončili songem Das Elfte Gebot. V outru jsme ještě mohli slyšet jejich verzi hitovky Final Countdown od Europe.
Orden Ogan zakončili festival, ohromili po vizuální i hudební stránce
Posledním interpretem, který nás čekal, byla německá powermetalová pětice Orden Ogan, která si upravila pódium tematicky k desce The Order of Fear, kulisy vytvářely jakýsi strašidelný dům. Ať už šlo o záhadnou stavbu na plachtě za pódiem nebo tváře zmučených lidí na další plachtě pod ní… Než se kapela zformovala na pódiu, přivítal všechny přítomné neznámý muž v klobouku z kapelního týmu, hned nato se rozezněla hitovka F.E.V.E.R. Následoval první vál z desky s názvem Conquest a frontman Sebastian Levermann poté poděkoval všem, kdo zůstali zde na tento velkolepý závěr. Při sborových refrénech se fanoušci často přidávali, Sebastian si rozdělil dav na dvě strany při skladbě Moonfire, kdy jedna strana křičela „Moon“ a druhá „Fire“. A dohromady se pak obě strany spojily při titulní skladbě nové desky The Order of Fear. Jen s tím rozdílem, že možná i vzhledem k dobrému vztahu ke zlatavému moku se halou neslo spíše „The Order of Beer“, což působilo komicky. Po pódiu se též procházela smrtka s kosou, výrazně veselejší pohled pak nabídla skladba Gunman, během které došlo i na déšť konfet. Na závěr si pak Orden Ogan nechali svoji nejznámější skladbu The Things We Believe In, což byla tečka za dalším vydařeným ročníkem Zimního Masters of Rock.
Text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda