Masters of Rock, den třetí, část 2.: HammerFall proměnili pódium v pevnost, Floor Jansen přivezla hity reflektující celou její hudební dráhu

Dalším, kdo na Masters of Rock prožil svůj debut, byla švýcarská pětice pohledných a nespoutaných divoženek Burning Witches. Pódium jim zdobily plachty s pentagramy a strašidelnými věžemi, svoje kázání započaly říznou skladbou Unleash the Beast. Zpěvačka Laura Guldemond si dala s fanoušky odpovídačku při následném songu Wings of Steel, načež se silně rozpršelo. Tyto nástrahy počasí Laura proklínala a bavila se rozmanitostí barevných pláštěnek v publiku. Celá pětice často headbangovala, k čemuž se mnozí fanoušci přidávali. Svižné tempo koncertu a zpěvné refrény k tomu vyloženě vybízely. Po hitovce Hexenhammer Laura připomněla, že kapela letos slaví deset let od svého založení a že se za měsíc Burning Witches chystají vydat nové album Inquisition. Pozvala též všechny na lednový koncert ve Zlíně. Následoval první singl z očekávaného alba, a to The Spell of the Skull. Při Lucid Nightmare zněl areálem zpěvaččin ďábelský smích. Metalistky se s námi rozloučily starší eponymní skladbou, na jejím konci nám Laura jednotlivé hudebnice představila.

Nyní bylo na čase zase lehce zvolnit, což si vzal na starost frontman kapely Behemoth Adam „Nergal“ Darski se svým country-bluesovým projektem Me And That Man. Měli jsme tu čest s jednou z nejikoničtějších blackmetalových person, jež nám nyní se svou kapelou hrála pohodové písně o pálení kostelů a Satanovi. O tom svědčila třeba už druhá skladba My Church Is Back nebo pozdější Burning Churches. Poté nás Nergal pozval na noční jízdu, což značilo song Nightride. K fanouškům mluvil polsky, vyjádřil údiv nad tím, že zde hrají právě oni mezi početnou powermetalovou enklávou. Koncert se nesl v pohodovém, až houpavém rytmu, nechyběly ovšem balady jako např. Surrender. Nergal dle svého zvyku často pobíhal po pódiu mezi svými kolegy, rozhovořil se i o přípravách dalšího studiového alba. Kapela přidala i coververzi písně White Faces (Roky Erickson and the Aliens), rozloučila se pak se všemi skladbou Love & Death.

Do svého fantasy světa nás uvedla powermetalová pětice Gloryhammer. Kulisy rozmístěné po obvodu pódia vytvářely na scéně prostředí středověkého hradu. Během intra v podobě skladby Delilah od Toma Jonese, jehož figurínu bylo též možno na pódiu spatřit, došlo k výpadku proudu. To však trvalo krátce a poté už kapela, oděná ve svém ikonickém brnění, naběhla na pódium za tónů majestátně znějícího intra. Mnozí si ihned všimli, že postavu zlouna Zargothraxe namísto Chrise Bowese ztvárňuje kytarista Michael Barber. Zpěvák Sozos Michael na něj humorně svedl výpadek proudu. Hned po úvodní skladbě The Land of Unicorns následoval nový singl He Has Returned. Přihlížející okamžitě pohltila směsice svižného power metalu a zpěvných refrénů, ke kterým se mnozí na výzvu Sozose přidávali. Mezi skladbami často skandovali ono pověstné „Hoots!“, jak už to při koncertech Gloryhammer bývá. Basák James Cartwright během svého krátkého projevu vypil pivo na ex, načež následovala novější skladba Wasteland Warriors Hoots Patrol. Sozos, třímající obří kladivo, během ní svedl boj se zeleným skřetem, chybět dále nemohl nejnovější singl On a Quest for Aberdeen. Při hitovce Universe On Fire se rozjel mohutný crowdsurfing, takže před pódiem bylo v tu ránu ještě živěji. Na závěr pak s konstatováním, že všechno hezké jednou končí, uvedl James finální song The Unicorn Invasion of Dundee. Poté jsme si ještě vychutnali jeho korunovaci.

Vzápětí nás čekala show nizozemské zpěvačky Floor Jansen, kterou známe z Nightwish. Tento koncert pojala jako průřez celou svojí dosavadní kariérou. Jejích pět kolegů se většinu času drželo vzadu, ve zpěvu ji doplňovala její baskytaristka. Z repertoáru Nightwish jsme mohli slyšet novější Noise či skladby Amaranth nebo nejnovější singl Spider Silk. Při poslední jmenované mohl citlivější jedince lehce vyděsit obrovský pavouk na projekci. Mohutné orchestrální aranže během této skladby mnohé fanoušky rozhýbaly, Floor přitom rozjela headbang. Ze své desky Paragon vybrala skladby Invincible, Storm nebo Fire. Na svoji bývalou kapelu After Forever zavzpomínala během songů Energize Me nebo Face Your Demons. Ke konci koncertu mnohé potěšila hitovkou Nemo, předposlední song Daydream uvedla s tím, že ho napsala během pandemie a vyslovila přání, aby se už nikdy nic takového neopakovalo. Závěr koncertu pak obstaral opus The Phantom of the Opera, kdy se ke Floor přidal nizozemský zpěvák Henk Poort.

Nyní nás čekal největší tahák sobotního programu, a sice švédská powermetalová stálice HammerFall. Ronnie James Dio Stage nyní připomínala nedobytnou pevnost. Vprostřed se tyčila trojice hradeb, na prostřední byl se svým nástrojem umístěn bubeník David Wallin. Na stranách se skvěl štít s logem kapely a symbol kladiva ovázaný řetězy. Ohně vystřelující z přední části pódia během koncertu mocně ošlehávaly fanoušky. HammerFall svůj set odstartovali titulní skladbou nové desky Avenge the Fallen. Následovala starší skladba Heeding the Call, při které frontman Joacim Cans vyzkoušel hlasitost fanoušků. Kytaristé Pontus Norgren a Oscar Dronjak spolu s basákem Fredrikem Larssonem často synchronizovaně pařili, mnohdy i vybíhali na hradby. Oscar též často využíval svoji ikonickou kytaru ve tvaru kladiva. Souhra celé kapely v této úderné powermetalové salvě byla značná. Pořádně hlasitý výbuch pyrotechniky začal hitovku Any Means Necessary, Joacim poté všechny pozdravil a vzpomněl na koncert Hammerfall zde před dvaceti lety. Chybět nemohly hitovky Renegade a Last Man Standing, pěsti mnohých letěly vzhůru při novějším songu Hammer High. Zazněla i dlouho nehraná skladba Fury of the Wild.  Před peckou Let the Hammer Fall si Joacim rozdělil dav na ty, kdo už někdy HammerFall viděli a na ty, kdo je vidí poprvé, a jako obvykle si při ní dal se všemi odpovídačku. Následovala krásná balada Glory to the Brave, kapela při ní několikrát nechala refrén na publiku. Joacim později představil celou kapelu. Když už pódium potemnělo a zdálo se, že je po všem, vrátili se HammerFall za obrovského aplausu zpět a z nové desky zahráli ještě skladbu Hail to the King. Joacim poté poděkoval fanouškům za úžasnou atmosféru a uvedl závěrečnou hitovku Hearts On Fire.

Finále sobotního programu obstarala italská powermetalová formace Trick or Treat, která byla náhradou za kapelu Ryujin, která nemohla dorazit z důvodu zdravotních komplikací jednoho ze svých členů. Na pódiu nechyběla dvojice obřích duchů. Kapela oděná v kombinézách s kostlivci svůj set postavila především na novém albu Ghosted. Velmi rychlý power metal s chytlavými refrény i v této pozdní hodině pořádně rozhýbal fanoušky u pódia, které hecoval zpěvák Alessandro Conti. Na song Return to Monkey Island, odkazující na jeho oblíbenou videohru, si pozval Chrise Bowese, který pobíhal po pódiu v košili a s barevným věncem na krku. Trick or Treat též neopomněli předělávku hitovky Girls Just Wanna to Have Fun od Cyndi Lauper. Basák Leone Conti si potom dal parádní sólo, stejně tak i bubeník Dario Capacci. Před titulní skladbou první desky Evil Needs Candy Too vhodil Alessandro do davu obří lízátko, později pak představil celou kapelu. Trick or Treat se rozloučili veselým singlem Crazy. 

text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda a Petr Hanč