Rockové Vánoce na Barče: bývalí členové Arakainu přišli pokřtít a podepsat knihu o kapele

Již v podvečer bylo při letmém pohledu ke dveřím znát, že se v pražském Kulturním domě Barikádníků, jednoduše „na Barče“, něco děje. Venku skupinky rockerů stíhajících rychlou cigaretu před vstupem – přestože sníh ležel všude kolem, ovzduší příliš studené nebylo. Kdo již vešel do sálu, ihned zjistil, že se vyplatilo zabrat si místo pod pódiem včas – v sále nebylo k hnutí. Vysoká návštěvnost předznamenala, že se při letošním ročníku Rockových Vánoc má dít něco mimořádného, ale byla také dobrou zprávou, že si lidé po dlouhotrvajícím covidovém období opět nacházejí cestu na koncerty.

Jako první zahrálo hudební uskupení nazvané Dan Horyna Company, vystoupení bylo avizováno jako premiéra tohoto projektu. Program byl postavený na písničkách z jednotlivých období hudební dráhy zpěváka Dana Horyny. Jak kapela prozradila, měli jen několik zkoušek, ale nebylo to znát. Dan vzpomínal na staré časy 80. let na Barče, kdy byl tento kulturní dům nejdůležitějším místem, kde se v Praze hrál metal, a tím pádem i místem setkávání fanoušků této muziky.

Tento večer měl speciální význam díky křtu rozšířeného vydání knihy o kapele Arakain 20 let natvrdo/Fanklub s účastí bývalých členů kapely. Při této příležitosti se tedy výjimečně sešla sestava, kterou jen tak nepotkáme – od zakládajících členů Aleše Brichty, Rudolfa Rožďalovského, Oldřicha Maršíka a Miroslava Nedvěda přes muzikanty období 80. let (Karel Jenčík, Václav Ježek, Marek Podskalský) a thrashové éry (Daniel Krob) až po bubeníka Marka Žežulku a baskytaristu Zdeňka Kuba. Byla to tedy příležitost setkat se osobně s muzikanty, kteří formovali historii českého metalu a složili tu či onu píseň, jež provází už několikátou generaci fanoušků – příležitost o to vzácnější, že někteří bývalí členové nejsou již léta hudebně činní. Pánové byli hned po prvním vystoupení večera přítomni na autogramiádě, kde ochotně podepisovali zmíněné nové vydání knihy, své podpisy přidali i autoři Robert Kania a Bohouš „Bobo“ Němec. Kdo si ji zajistil dostatečně rychle, měl štěstí – po pár týdnech v distribuci je téměř vyprodaná.

Úvod následujícího koncertu skupiny Alkehol byl zcela příznačně ve znamení front na alkohol. Přestávka mezi jednotlivými vystoupeními nestačila některým žíznivým, aby doplnili hladinku – je fajn mít pro větší autenticitu v ruce aspoň pivo. Vždyť z pódia právě zní slova: Hospodo, nalejvej! A tak si fanoušci přihýbali z kelímků, pobrukovali si (i při čekání na panáka), protože se hrály známé skladby jako Spalovač chlastu, Anděl strážnej, Nonstop, Na slamníku či Rockeři, ale také třeba Pojďme se bavit z nejnovější desky Haleluja – a závěrečné Buráky si zpívali už opravdu všichni. Kytarista Petr „Kuna“ Buneš skvěle komunikoval s fanoušky, zpěvák Ota Hereš také vzpomínal na staré časy na Barče.

Závěrem Rockových Vánoc na Barče bývá vždy koncert Aleš Brichta Projectu. Ten hraje ve složení Aleš Brichta (zpěv), David Vaněk (kytara), Zbyněk Haase (kytara), Tomáš Matějka (baskytara), Roman Haase (bicí), sestavu nejnověji doplnila vokalistka Nina Radnická. Setlist koncertů Aleš Brichta Projectu bývá výběrem z repertoáru všech zásadních kapel, se kterými jeho frontman hrál, a tak došlo na pár důležitých písní Arakainu (Proč?, Adrian) i na skladby z období sólové kariéry (Peklo už čeká, Poslední legionář, Není nutný plakat). Všechny si je zpívala celá narvaná Barča. Instrumentální vrchol koncertu pak přišel se skladbou Jsem prý blázen jen – Brichta svého času v rámci projektu Zemětřesení složil poctu Jiřímu Schelingerovi. Fotbalová „hymna“ uskupení Hattrick Nechte vlajky vlát možná v myslích fanoušků trochu předznamenala nedělní finále mistrovství světa, a závěrečná Apage Satanas s posledními verši v podobě zpívané modlitby Kyrie Eleison už pomalu vyprovodila přítomné na cestu domů – zde se kvůli nočnímu klidu končí brzy.