Letní parket Výrava hostil špičky české rockové scény

Všechny kapely dostaly k dispozici přibližně 75 minut, takže se jim naskytla možnost sáhnout do repertoáru i pro skladby, které nebyly nějaký ten pátek ke slyšení naživo. Program odstartovali už ve dvě hodiny odpoledne sympaťáci Limetall, frontman Fany Michalík poděkoval všem fanouškům, kteří dorazili už na začátek akce. Vedle autorských skladeb Limetallu se do setlistu vešla i trojice hitovek z repertoáru Citronu, konkrétně Zahradní slavnost, Ocelové město a Rock, rock, rock. Sólem ze skladby Stairway to Heaven se blýskl kytarista Jarda Bartoň, fanoušci v prvních řadách se přidali při refrénu hitovky Mayday.

Fanouškovský kotel byl pořádně slyšet i následně, když na pódiu, pro ni v netradiční odpolední čas, řádila česká thrashová legenda Arakain. Setlist muzikanti sestavili zejména ze starší tvorby, nemohly chybět hitovky jako Strážci času, Princess, Zase spíš v noci sama nebo Hlas krve. Honza Toužimský měl plné ruce práce s obíháním celé kapely, malé fanynky v prvních řadách mu totiž vtiskávaly do rukou památníčky s žádostí o autogramy, jejichž „vymáhání“ na spoluhráčích Honza vtipně komentoval. Ochota celé kapely byla velmi hezkým gestem. Tradiční tečku za svým vystoupením udělali Arakain skladbou Apage Satanas, kterou s nimi zpívali všichni fanoušci.

Pořádně zostra začali i Krucipüsk, a to songem Druide. Před pódiem se začal rozjíždět celkem solidní moshpit, zejména během songů, které nesmí na žádném koncertu Krucipüsku chybět – Cesta, Láska je kurva, Jeho žena, Criminal nebo Dědova víra, do setlistu se vešla i klipovka Mamánek. Frontman Tomáš Hajíček nešetřil vtipnými průpovídkami, během songu Rock’n’roll to není prdel došlo i na představení všech členů kapely. Skandující fanoušky kapela odměnila přídavkem skladby Keltskej osud.

Také skupina Trautenberk tradičně nešetřila humornými průpovídkami, atmosféru koncertu podpořilo i vtipné dohadování muzikantů o tom, která strana fanoušků je hlasitější. Fanoušci si užívali opravdu těsný kontakt s kapelou, catwalk pódia končil prakticky na úrovni první řady a oba frontmani ho často využívali. Skočné hitovky dostávaly fanoušky pořádně do varu, nemohla chybět ani tradiční wall of death, kterou si kapela vyžádala hned dvakrát. Na pódiu proběhly i nějaké ty naschvály, třeba když Mirek Opatrný honil klobouk nebo si někteří členové kapely nasazovali zvířecí masky, což působilo velmi komicky. Došlo i přídavek v podobně skladeb Himlhergotdonrvetr a Netáhlo. Po vystoupení se členové Trautenberku neúnavně podepisovali fanouškům u vstupu do backstage a byli svědky i romantické žádosti o ruku svých dvou fanoušků.

Hodina pokročila a šlo se pomalu do finále. Škwor měli opět na pódiu široký arzenál světelných sloupů, nechyběly plamenomety a projekce v zadní části pódia. Frontman Petr Hrdlička často vybízel fanoušky ke spolupráci při refrénech a mohutný chorál publika jen potvrzoval jeho prohlášení, že: „…Škwor mají ty nejlepší fanoušky na světě!“. Připomněl také dva vyprodané výroční koncerty ke 25 letům kapely, které proběhnou už za necelý měsíc. Škwor zahráli také nový singl Sobě věrnej a mnoho skladeb z dosud poslední desky Tváře smutnejch hrdinů. Chybět samozřejmě nemohly oblíbené songy Síla starejch vín, Pohledy studený, Může se stát nebo závěrečná Mý slzy neuvidíš.

Závěr akce obstarala brněnská skvadra Morčata na útěku. Velmi úsměvně působilo už intro, kdy celá kapela několik sekund bez hnutí postála na pódiu se zvednutými záchodovými štětkami nad hlavou… a pak už to jen jelo. Řadu skladeb z nového alba Lída v akci proložily songy již neodmyslitelně spojené s každým koncertem, zazněly Bukkake, Lída, Vladislav nebo Strastiplná cesta Dilda Pytlíka – Dovnitř a zase zpátky. Mezi skladbami se všichni čtyři muzikanti častovali vtipnými hláškami, což k Morčatům prostě patří a nutno říct, že o legraci opravdu nebyla nouze. Skladbou Twajlajt se kapela s fanoušky rozloučila a udělala tak tečku za dalším parádním dnem na Výravě.