V sobotu na Slovensku metal zahučel až do řeky Hron

A byla před námi sobotní produkce – během příprav pódia pro první kapelu se areálem opět nesl song začínající slovy „Povedz, kde si včera bol, ty si zase ožratý…“. Nejspíše se z toho stane taková tradice. Úderem desáté hodiny přišli na pódium Six Degrees of Separation, kteří občas hrají třeba i na festivalu Masters of Rock jako jedna z mála českých kapel na hlavním pódiu. Svůj styl označují jako crossover a jejich čtyřiceti minutový set skýtal mimo jiné i songy z prozatím poslední desky Simple z roku 2016. Další z kapel, kterým minulý rok nepřízeň počasí zabránila zahrát, byli Ramchat, kteří dorazili z Martina. Ve svých textech se zabývající slovanskými bohy a mytologií, jakožto i pohanstvím, což koresponduje s jejich muzikou, která mísí black a pagan metal.

Na tuto pětici se mnoho zde přítomných přišlo podívat i přes relativně brzkou hodinu a mnoho jich i znalo texty – jsou totiž ve slovenštině. Třetí kapelou sobotního dne byli pro změnu opět Češi – black metalová čtveřice Mater Monstifera, známá z mnoha menších českých metalových festivalů, kde koncertuje poměrně hojně. Patřili mezi další kapely na festivalu, které příští rok oslaví 20 let od založení, a svůj set složili ze všech tří plnohodnotných studiových alb. Poté se zde zdrželi témět až do závěru dne, kdy si vyšli mezi fanoušky, a jako vtipnou historku lze dodat, že si udělali i společnou fotku v nedaleké řece Hron.

Death metalový válec, poukazující na nejrůznější stavy, které mohou člověka dovést až k úplné šílenosti, přivedli z Nizozemska Bloodphemy. To už se roztáčel mohutný circle pit a pod pódiem to začínalo pořádně vřít. Velmi divoce bylo i při vystoupení Awrizis, kteří patří mezi pravidelné účastníky například Metalové Miss. Hrají sice teprve osmým rokem, ale jejich skladby jsou jako stvořené pro to, vytvořit pořádný kotel, a mnoho zde přítomných se také oddávalo divokému headbangingu. Většinu setu tvořily songy z loňského alba Dreadful Reflection.

Po tomto masakru atmosféru lehce uklidnila slovenská formace Orkrist, hrající melodic black/doom metal. V textech se zabývající především fantasy a sci-fi, a ti z vás, kteří jsou fanoušci Pána prstenů, si možná vzpomenou na to, že název kapely pochází z názvu meče jedné z postav této mytologie. 🙂 Ale zpátky k věci – v popředí stála krásná rusovlasá frontmanka s pseudonymem Lydia, která hrála krásná sóla na flétnu a ve zpěvu se doplňovala s klávesistou Cromem. Mají zatím na kontě pouze dvě alba, ale jistě se brzy dočkáme nového počinu. Ženské zastoupení za mikrofonem měla i následující kapela, která si zahrála už i na Masters of Rock či Brutal Assault – Silent Stream of Godless Ellegy. Ta kombinuje tématiku moravského folkloru s doom a death metalovými prvky a zpěvnými chorály. V zastoupení nástrojů zde figurují i violoncello a housle. Na poslech i na pohled je to velmi příjemná muzika. Zpěvák Pavel mezi jednotlivými songy často vtipkoval, třeba o tom, že by mohlo sněžit (teploty byly tento den poměrně vysoké). Do svého setu zakomponovali i několik songů z loňské úspěšné desky Smutnice.

Poté měli přijít na scénu Tortharry, jedna z předních českých deathmetalových stálic. Bohužel je znovu potkala nepřízeň osudu. Minulý rok sice dorazili, ale zrovna na začátku již zmíněné větrné bouře, která jim znemožnila hraní. A letos museli své vystoupení odříct, a to z důvodu zdravotních problémů jednoho z členů. A řekněme si na rovinu: bez někoho, kdo je s kapelou spjat od samých začátků, by to jistě nebylo ono, a především – zdraví je důležitější. Tak doufejme, že příští rok, do třetice všeho dobrého a snad ne zlého, se na Gothoomu konečně představí. Mají tu své pevné místo i jako organizátoři partnerského festivalu Metalgate Czech Death Fest.

Pokračovalo se tedy v programu dále – death metal zde zastoupili mimo jiné němečtí Revel in Flesh. Ti převzali název od jednoho songu legendy tohoto žánru (Entombed), a i když jedou teprve první dekádu, mají už na kontě 4 alba a pokračují v odkazu těchto patriotů. Další z velkých jmen, brutal death metalové komando Gorgasm z USA, ukázalo velmi sofistikovanou hudební produkci, kdy člověk občas až nestíhal sledovat, jak rychle a precizně tato čtveřice ovládá své nástroje. Do growlu se zapojili oba kytaristé i frontman Anthony. Kdo si snad potrpěl na náročnější hudební produkci, tak zde (dle slov z programu letošního festivalu Obscene Extreme) musel zažít pravý (G)orgasm! Další z kapel, které zde měly svoji premiéru, byla brazilská ženská formace Nervosa. Už při ladění a zvukové zkoušce mohli mnozí oči nechat na těchto třech dámách, které jsou obecně velmi skromné, rády se fotí s fanoušky a podobně. Na pódiu se z nich však stanou bestie chrlící thrashmetalový oheň. Minulý rok vyšlo jejich třetí album Downfall od Mankind, které tvořilo většinu setlistu. Vešly se i klipovky jako Kill the Silence nebo Death.

Po této „dámské jízdě“ přebrala otěže další z legend letošního ročníku – další jubilant, třicátým rokem se po světě prohání švédská death/black metalová stálice Necrophobic. Oděni byli do pyramidových a hrotových hávů s charakteristickým corpse paintem. Tady se ukázalo (vedle Necrophobic), že Švédsko je opravdu země zaslíbená tomuto žánru. Démonický zjev a hudební virtuozita – to jsou dva aspekty, které Necrophobic zdobí už řadu let. Minulý rok vydali osmé studiové album s názvem Mark of the Necrogram, a stejnojmenný song taky otevřel jejich hodinový set. Po této legendě přišel na řadu jeden z headlinerů – z Itálie jsme tu měli symphonic/technical death metalové Fleshgod Apocalypse. V popředí mezi mikrofony stály stojany zdobené zlatými lebkami. Zuřící growl frontmana Francesca Paoliniho doplňovaly operní vokály baskytaristy Paola Rossiho a zpěvačky Veronici Bordacchini. Celý set začal ikonickým songem The Violation a nesl se z větší části v duchu druhého nejmladšího album s názvem King. Po doznění posledních tónů posledního songu The Forsaking se kapela okamžitě odebrala z pódia. Za mě musím říct, že to byl jeden z nejlepších letošních koncertů tady.

A byla před námi trojice posledních kapel – jediným zástupcem z Francie zde byli brutal death metaloví Benighted, kteří se ve svých textech zabývají vším zlým, patologií, anebo i psychologií vrahů. Opět šlo po hudební stránce o skvělou podívanou, která nabídla i několik songů z nejnovějšího alba Necrobreed, vydaného předloni. Vzhledem k pozdní hodině už nebylo k vidění tolik circle pitů a podobných radovánek, stále však bylo přítomno mnoho metalových nadšenců. Předposlední kapelou festivalu rakouští post-black metaloví Harakiri for the Sky, kteří momentálně jedou turné k nové desce Arson, vydané předloni. Ta tvořilo většinu setlistu, každopádně frontman Michael „JJ“ V. Wahntraum to nejspíše přehnal s alkoholem nebo něčím podobným, když se mu téměř povedlo skopnout jednu bednu z pódia a na zemi se zdržoval více, než bylo zdrávo. Po hudební stránce to bylo dobré vystoupení, ale tento kiks mnozí fanoušci nestrpěli a odcházeli i v průběhu koncertu. Tohle se může stát každému, ale v případě profesionální kapely by k tomu docházet nemělo. Festival uzavřeli Abigail, doom metalová skvadra z Rumunska. Ponurá atmosféra, charakteristická pro tento žánr, se nesla celým areálem, jak se festival chýlil do svého závěru. Hned po ukončení produkce této kapely se dali do práce technici, kteří začli pomalu rozebírat pódium a mnoho zde přítomných pokračovalo užít si poslední festivalovou noc.