BSP a Aleš Brichta na Valečově: dvě podoby rockové muziky

Kamil Střihavka, BSP

V Českém ráji pod zříceninou hradu Valečov, na území obce Boseň je příjemný malý amfiteátr, kde v minulosti vystupovala nejedna legenda české populární hudby. V polovině prázdnin jsme zde během jednoho večera mohli zažít dvě podoby rockové muziky v podání legend svého žánru.

BSP: devadesátkový kult s propracovanou tvorbou

Jako první se na pódiu objevila sestava BSP. Tři jména, jejichž iniciály tvoří tuto zkratku, jsou dodnes zárukou kvality – Baláž, Střihavka, Pavlíček. Pro nás, kdo jsme dospívali v devadesátých letech, jsou BSP v určitém slova smyslu kultem. Ota Balage působil v klobouku za klávesami jako klidná, ale zároveň vůdčí síla, Kamil Střihavka je stále ta zlatovlasá star, kterou býval od nepaměti, a nad kytarovým uměním Michala Pavlíčka můžeme jen žasnout. Sestavu doplnili bubeník Michal „Kolouch“ Daněk a vokalistky Sabina a Tereza.
Na Valečově se najde dost místa k sezení i k řádění pod pódiem. Vystoupení BSP bylo určeno spíše k poklidnějšímu soustředěnému poslechu. Jejich rockový set nasáklý blues představoval výběr z bohaté dlouholeté kariéry včetně anglicky zpívaných začátků kapely. Jedním z vrcholů koncertu byl téměř šestiminutový hit Když se snáší déšť, při kterém se Michal Pavlíček blýskl dlouhým propracovaným sólem. Nejznámější píseň BSP Zemi vzdálenou si pak (včetně textu sloky) zpívali úplně všichni, i ti, kteří se těšili spíše na vystoupení následující.

Aleš Brichta Project zvedl fanoušky z lavic amfiteátru

Aleš Brichta tentokrát přijel s formací Aleš Brichta Project, kterou tvoří bratři Zbyněk (kytara) a Roman Haase (bicí), David Vaněk (kytara) a Tomáš Matějka (baskytara). Po rocku s příměsí blues následoval nejeden písňový výlet do oblasti metalu – už proto, že Aleš Brichta sestavil setlist ze všech svých životních a hudebních etap. Začal tvorbou Arakainu, kdy při písni Proč trefně upravil text na „vraťte mi mý mládí, vždyť už je mi šedesát.“ U této etapy své kariéry zůstal tentokrát déle, když zařadil písně Apage Satanas, Ztráty a nálezy či Adrian. Připomněl také projekt Zemětřesení skladbou Jsem prý blázen jen, projekt Hattrick písní Nechte vlajky vlát, a samozřejmě došlo na sólové věci jako Deratizér, naprostou klasiku Dívka s perlami ve vlasech či Peklo už čeká. Právě posledně zmíněná píseň rozskákala nejen první řadu, která byla během celého koncertu velice živá a nadšená. Závěrečnou Barák na vodstřel také zpívali snad všichni přítomní. Podobně jako BSP, i Aleš Brichta poděkoval těm, kteří dorazili i v současné složité době, a podpořili tak živou kulturu, a vyzval fanoušky, ať chodí dál – nic nenahradí tato společná osobní setkávání při dobré muzice.

Text: Sylva Kaplanová, foto: Martin Paldus