Metalfest 2023, den první: kotel pod pódiem a modrovlasá dračice

Arch Enemy, Alissou White-Gluz/foto: Honza Švanda

Přinášíme vám ohlédnutí za počátkem června, který již tradičně patří festivalu Metalfest, situovanému do areálu krásného Amfiteátru Lochotín v Plzni. Ve složení fotograf a píšící jsme se společně s tisíci metalovými a rockovými nadšenci vydali oslavit tento svátek tvrdé muziky.

Tučňák jménem George-Tereza

První den festivalu počasí přálo, slunce zalévalo areál a ještě před samotným začátkem jsme měli možnost podívat se do plzeňské zoo, kam zamířil také zpěvák Chris Bay, známý svým působením v kapele Freedom Call. Ten byl vybrán pro důležitý úkol. Ujal se totiž křtu šestinedělního mláděte tučňáka Humboldtova, kterého pojmenoval George-Tereza.

O start se postarali Češi

Samotný hudební program odstartovali Sebastien, kteří svůj set zahájili skladbami Tornádo, Antiprorok a Bičem proti lásce. Už v tuto dobu dovnitř proudili fanoušci, aby se usadili na svá místa v amfiteátru, a kdekdo kupoval chlazené nápoje, aby zahnal žízeň.
Pochodeň pak převzala čerstvá německo-italská formace All for Metal, která si na Metalfestu střihla své vůbec první živé vystoupení. Kožené kalhoty, vizáž kapely inspirované hvězdami jako Manowar a krásné tanečnice na pódiu – to vše zakrylo problémy se zvukem, které All for Metal stíhaly prakticky celý set. Překvapení fanoušci pod pódiem, kteří jásali a skákali do rytmu při refrénu skladby Raise Your Hammer, byli pro kapelu velkou odměnou, a zdá se, že All for Metal jsou novou vycházející hvězdou.

Kotel pod pódiem

Svěží tornádo přišlo v podání Annisokay, kteří se na pódium přiřítili okolo druhé odpolední. Metalfest tento ročník dopřál fanouškům i nová jména z metalcoreové odnože, a to je jedině dobře. Annisokay dav rozparádili natolik, že se pod pódiem během chvíle objevil obrovský kotel a circle pit, a chlapíci ze security měli opravdu napilno. Skladby jako Human a Under Your Tattoos ukázaly, jak dobře a energicky fungují metalcoreové riffy na živo.
Na podobnou veselou notu pokračovali také The Unity, kteří se u nás těší oblibě. Kapela výborně komunikovala s fanoušky a jejich hudba byla příjemně nakažlivá. Frontman Jan Manenti bavil fanoušky a sám několikrát sešel z pódia, aby se jim přiblížil. Nechyběly hity jako No More Lies a We Don’t Need Them Here.

Dvakrát finská vlajka

Finové Insomnium do Plzně přivezli svůj poslední počin Anno 1696 z letošního roku. První skladby se nesly v pochmurných tónech a jejich hudba areálem příjemně rezonovala. Velké plus byla také působivá a dobře připravená scéna. I tady bylo možno vidět menší circle pity, které se tvořily v davu pod pódiem.
Finové číslo dva přišli v podobě Stratovarius. Svůj set otevírali skladbou Survive a bylo znát, že jsou u českého publika v oblibě. Hned během první skladby zaplnili areál do třičtvrtě jeho kapacity. Pánové do Plzně přivezli příjemnou atmosféru a pozitivní energii. Dokonce byla v davu viděna finská vlajka, kterou si fanoušci s sebou přivezli.

Smells Like a Freakshow…

Scéna se začala chystat pro předposlední hvězdu večera, Avatar. Areál se pomalu začal ponořovat do tmy. Teatrálnost a extravagance, která se snoubí v charismatu zpěváka Johannese Eckerströma, se objevila hned na začátku celé show, kdy zpěvák začal propichovat balónky a vynucoval si potlesk pokaždé, když jeden praskl. První skladbou, kterou Avatar svou show rozjeli, byla Dance Devil Dance, novinka z poslední desky. Když Johannes zpíval refrén „Ladies and gentlemen“ známé písně The Eagle Has Landed, fanoušci začali šílet. Ani zbytek kapely nezůstával pozadu a synchronizovaně házel hlavou do rytmu. Scénu skvěle doplňoval svítící nápis Avatar a spousta pyrotechniky.

Modrovlasá dračice a pořádný nářez

Závěr prvního dne nepatřil nikomu jinému než Arch Enemy, které jsem měla možnost vidět již poněkolikáté, a pokaždé to byla show na úrovni. Je krásně vidět, jak se tento švédský kolos v čele se zpěvačkou Alissou White-Gluz perfektně vyvíjí. Hned po temném intru a nástupu ostatních členů kapely se Alissa vyřítila na pódium, jako by se nechumelilo, a spustila svůj mocný growl. Pánové a dáma publikum nešetřili a postupně spustili hity jako War Eternal, The Watcher či My Apocalypse. K tomu si přidejte spousty ohňových efektů, pyrotechniky a úžasně nasvícenou scénu. Na poslední desce Arch Enemy máme možnost slyšet také Alissiny čisté vokály, které předvedla i v Plzni, a za sebe musím říci, že jsem nebyla jediná, komu přivodila husí kůži. Zkrátka a dobře, Arch Enemy si zaslouží status jedné z hlavních hvězd celého festivalu.

text: Šárka Vlachová, foto: Honza Švanda

Author