Vladimír Ferbar: Ve Velkých Bílovicích máme nejen dobré víno, ale i dobrý fest

Loretta, Ferby Fest

Letošní Ferby Fest ve Velkých Bílovicích jsme pojali jako příležitost popovídat si s pořadatelem Vladimírem Ferbarem. A protože jihomoravských patriotů máme v redakci více, přineseme vám hned dva rozhovory. Co považuje Vladimír Ferbar za hvězdné manýry a v jaké situaci napájel vínem bubeníka Alkeholu?

Kdy tě napadlo udělat první fest? Zrálo ti to v hlavě dlouho, nebo to byla spíš okamžitá myšlenka?
První fest nebyla vlastně vůbec moje myšlenka. Celá ta akce je vzpomínkou na mého bratránka, který před lety zemřel a kluci se rozhodli udělat nějakou vzpomínkovou akci. Já jsem se objevil až u třetího ročníku.

Vzpomeneš si, která první česká známá kapela na Ferby Festu hrála?
Vzpomenu. Začínali jsme s kapelou Alkehol, byl to jeden z těch prvních skvělých zážitků. Ale jen rok nato se tady objevily kapely, které pak „bouraly stadiony“ – hráli tady třeba Mandrage, dále Harlej, Rybičky 48, a pak znovu Alkehol, Dymytry, Škwor…

Jak vybíráš kapely? Vybíráš je třeba rok dopředu? A jaká je s nimi domluva? Má někdo třeba hvězdné manýry, které nebylo možné splnit?
Zatím jsem se nesetkal s tím, že bych něco nějaké kapele nesplnil. Požadavek jako určité množství šedých ručníků nebo plzeňské pivo nepovažuji za hvězdné manýry.

Já myslel třeba vířivku. (smích)
Tak na vířivku bych se jim asi – víš co. (smích) Ale jinak funguje mezi kapelami takový tamtamový duch a jsou si to schopní říct. A já se tady snažím vytvořit pro ty kapely takové zázemí, že jsou, řekl bych, nadšené a řeknou si to. Mají tady v backstage krásné zázemí, kde dostanou dobře najíst, dobře napít. A jelikož Velké Bílovice jsou moravská víska nejpovolanější, co se vína týče, mám tady od místních vinařů (kterým tímto strašně moc děkuju) obrovskou podporu a jejich vína chutnají všem.

Odmítla tě někdy nějaká kapela – třeba slovy, že tady hrát nebudou?
Nestalo se, že by mě odmítli kvůli našemu festivalu jako takovému. Spíš už v tom termínu něco měli. Třeba s kapelou Iné kafe jsem se zatím termínově nepotkal. Ale věřím, že jednou se nám to podaří.

Iné kafe je kapela slovenská, tedy vlastně už ze zahraničí…uvažoval jsi někdy, že bys pozval i nějakou zahraniční kapelu mimo Slovensko?
Uvažoval!

Nemuseli by to být rovnou třeba Judas Priest…ale…?
Kdysi, když jsme začínali, navnadil mě jeden ze zvukařů, a začal jsem hodně uvažovat o Gamma Ray.

Dobrá volba! Máš nějaký takový nápad stále ještě v mysli, nebo je to nad finanční možnosti?
Nad finanční možnosti by to možná až zas tak nebylo. Ale je to nad možnosti prostorové. Festival je v menších prostorách a dělám ho srdcem a ne proto, abych na tom zbohatnul. Jsem rád, když přijde čtyři sta lidí, a těch čtyři sta lidí je platících. Nepotřebuju na tom vydělávat kdovíjaké peníze. Ale kdybych měl Gamma Ray, tak jsme na nějakých deseti tisících účastníků minimálně, a na to bych potřeboval stadion. Takže to bychom se posunuli úplně někam jinam.

Proč je dnes festival na Střelnici, a ne na Křástelce, jak tomu bývalo dřív?
Křástelka je objekt, kde jsme byli dlouhodobě a byli jsme tam spokojení se vším všudy. Ale nastala doba, kdy jsme na určitých omezených kapacitách návštěvnosti, a já potřebuju tu akci zaplatit. Byli jsme s místní sokolskou organizací dohodnutí, ale o něco se tam zvýšil nájem. Slíbil jsem, že jim tam zachráním trávník, takže další finanční prostředky bych musel vložit do něj, a to bych si v téhle době nemohl dovolit.

Měl jsi v minulosti při organizaci nějaké problémy? Kapely, obecní úřad, pronájem, cokoli?
S obecním úřadem a pronájmem nikdy a s kapely ty mě většinou taky vyjdou vstříc. U té sokolské organizace – už před dvěma lety byli toho názoru, že tato akce svými rozměry přesáhla možnosti jejich areálu, takže se rozhodli ho dále nepronajímat. Ale nakonec jsme se i tak dohodli na dalších ročnících a tak věřím, že se na Křástelku určitě ještě vrátíme.

A s jakou kapelou byla naopak nejlepší domluva?
Nejlepší domluva? Mám říct pravdu? Sice to stojí nějakou korunu, ale já mám nejlepší domluvu s Harlejem. Za prvé – srdcová záležitost, znám tam hromadu kluků a s manažerem i se členy kapely se znám osobně. Zajdeme v Praze na pivo…je to taková ta srdcovka.

Chtěl bys tady něco z takové té české metalové klasiky – Arakain, Titanic, Citron, Kreyson?
Arakain jsem tu měl a o těch dalších, o kterých mluvíš, jsem také uvažoval. Dále jsem měl pozvanou kapelu Limetall a my dva spolu jsme mluvili o Titaniku. Ale zatím jsme se bohužel nepotkali časově. Je ale možné, že třeba hned v příštím ročníku se tu některá z těchto kapel objeví.

Vzpomeneš si ještě, na které kapele jsi byl na prvním koncertě v zahraničí?
To je dávno, ty brďo… Ze zahraničních kapel jsem byl jako první na Metallice tady v Brně. Ale v zahraničí…jo, jezdím i do zahraničí, párkrát jsme byli na Nova Rocku v Nickelsdorfu (velký rockový a metalový festival u rakousko-českých hranic – pozn. aut.), v Budapešti jsem byl, v Polsku jsem byl jednou…

Co na to rodina, že pořádáš festival? Podporují tě v tom?
Kdyby nebylo manželky, tak bych tuhle akci rozhodně nemohl dělat. Podporu mám od celé rodiny. Je tady syn, jeho slečna, moje ségra, švagr i neteř. Tito všichni mě podporují a jsou na místech ve funkci pořadatelů a jiných. Bez nich by to určitě nešlo.

Máš nějakou „veselou historku z natáčení?“
Veselých historek je hodně. Některé jsou i nepublikovatelné. Ale třeba hned v začátcích…jeden z nejkrásnějších zážitků byl, když přijela hned první kapela, Alkehol, a v průběhu koncertu jsem stál za bubeníkem, za Melmusem, a lil jsem mu červené víno přímo do hrdla. A on u toho bubnoval. Ale hlavním zážitkem a odměnou ze všech koncertů je pro mě vždy naplněný prostor pod pódiem a ti lidi tam. To prostě nejde popsat.

Myslíš, že pořadatelé se bojí vzít nějakou méně známou, třeba regionální kapelu? Na velkých festivalech hrají pořád ty stejné kapely…
Je to tak, že známá, profláknutá kapela má hromadu fanoušků a přitáhne tu fanouškovskou základnu. Já se snažím těm kapelám tady dát nějaký prostor. Vždycky jsem míval jednu úplně nováčkovskou nebo místní. Ale v téhle době… Měl jsem festival naplánovaný určitým způsobem, hrát tu měl třeba Walda Gang či kapela Seven, těm už jsem to musel zrušit třikrát nebo čtyřikrát, tak se jim omlouvám, ale příští rok už to snad klapne. Nakonec zůstaly tyhle čtyři kapely, které pro mě byly v ten moment nejbližší.

Myslíš, že jmenované metalové legendy mají nějaké schopné následovníky v mladých kapelách?
Já myslím, že jo. Nejsem tak velkým fanouškem všech čtyř, které jsi jmenoval, abych to měl až tak naposlouchané, ale je hromada mladých kapel, člověk to vidí, když si třeba pustíš YouTube, najdeš tam neskutečný videa, které si jsou kapely schopný natočit i samy. A jsou to dobrý kapely. A pak zjistíš, že je to česká kapela. Takže muzika u nás je velmi dobrá.

I když jsme dneska trochu zmokli, přeju ti do dalších ročníků festivalu všechno nej. Ať se ti daří, ať chodí plno lidí, a doufám, že se tady příští rok znovu potkáme.
Děkuju moc, a děkuju i za to, že jsem se mohl takhle k tomu vyjádřit. Tobě děkuju za fotky z každého ročníku, a jsi samozřejmě vždy vítaný i v budoucnu na dalších ročnících. Budu se těšit.

Také já se těším na další ročníky a díky moc za rozhovor.

Ptal se a fotil: Petr Dio