Epicalyptická jízda v Brně

Epica, Simone Simons/foto: Petr Dio

Tři dlouhé roky. Tak dlouho museli čeští fanoušci čekat na několikrát odloženou zastávku turné The Epic Apocalypse. Dočkali se v pátek 24. března, kdy kapely Epica a Apocalyptica konečně přijely do Brna.

Progmetalový start

Metalový večírek hostila brněnská hala Vodova, kam zamířili fanoušci ve večerních hodinách a řadili se do dlouhého zástupu před vchodem. Naštěstí se pořadatelé na tuto situaci předem dobře připravili, otevřeli brány časně a početný dav začal plnit útroby haly. Každý zaujal své místo, ať už na tribuně, nebo dole v prostoru pro stání.
Přiblížila se sedmá večerní, hala potemněla a s potleskem fanoušků se objevila na pódiu finská sestava Wheel. Svůj půlhodinový progressive metalový set odstartovala postupně se rozjíždějící skladbou Blood Drinker. Kapela komunikovala s fanoušky, ale pauzy mezi skladbami neprotahovala dlouhými proslovy. Konec vystoupení patřil skladbě Wheel, během které už bylo vidět, že je hala o něco plnější.

Epica: program věnovaný nejnovější desce a dobrá atmosféra v kapele

Jako druhá předstoupila před publikum symfonic metalová perla z Nizozemí, Epica. Parta v čele s charismatickou zrzavou zpěvačkou Simone Simons vydala v roce 2021 své osmé studiové album Omega, jemuž bylo primárně věnováno toto světové turné. Osvětlené pódium bylo v zadní části obohacené o velkou obrazovku, na kterou se promítalo logo kapely a několik animací věnovaných intru k písni Abyss of Time – Countdown to Singularity. Jakmile se přiřítili členové kapely v čele se Simone oděnou do černo-stříbrných šatů, dav nadšeně křičel a tleskal. Z prvních řad se ozývaly hlasy skalních fanoušků, kteří zpívali společně s kapelou a vzduchem létaly zdvižené paroháče.
Na muzikantech bylo od prvních tónů vidět, že atmosféra v kapele je více než dobrá. Kytaristé a zpěváci Mark Jansen a Isaac Delahaye si během skladeb střídali strany pódia a do davu posílali úsměvy. Pozadu nebyl ani klávesák Coen Janssen, který zpoza svých kláves vybíhal do přední části pódia a povzbuzoval fanoušky, s nimiž si zaskákal do rytmu. Dokonce si místy bral i své speciálně zahnuté přenosné klávesy, které měl pověšené kolem krku.
Epica během setu zabrousila také do své starší tvorby, a my tak mohli slyšet známé hity jako Unleashed, Victims of Contingency, Beyond the Matrix či třeba Cry for the Moon. Nechybělo ani mírné zklidnění v podobě balady Rivers z posledního alba. Celý set doplňovaly barevné animace a texty promítané na obrazovce vzadu, které krásně podkreslily atmosféru celého koncertu. Při závěrečné skladbě Consign to Oblivion vybídla Epica fanoušky k utvoření oblíbené wall of death, a ti její přání bez váhání vyplnili.

Apocalyptica: Originalita i známé hity

Scéna se uvolnila pro další, poslední hvězdu večera. Následovalo několik vizuálních úprav pódia, přidání dalších světel a velkých bicí. Finské cellové kvarteto Apocalyptica se objevilo těsně před desátou večerní se svou temnou skladbou Ashes of the Modern World, kterou následovala píseň Path. I tady byla skvělým doplňkem zadní led obrazovka, která perfektně podtrhovala scénu a promítala animace. Leader Eicca Toppinen hned na začátku přivítal halu mohutným pozdravem a proslovem o tom, jak je skupina ráda, že se její show mohla konečně po dlouhých odkladech uskutečnit, což fanoušci ocenili velkým křikem. Velkým plus bylo přizvání hostujícího zpěváka Frankyho Pereze, který Apocalypticu na tomto turné doprovázel. Své party ve skladbách si pojal originálně po svém, což rozhodně nebylo na škodu a skladbám tak přidal jiný nádech, než na jaké jsou fanoušci zvyklí ze studiových nahrávek.
Tito Finové se už dávno posunuli za hranice hraní coverů od Metalliky ke své vlastní originální tvorbě. Svědčí o tom i fakt, že na svém kontě mají dnes devět studiovek, z nichž pochází množství známých hitů. Mezi ně lze řadit například I’m not Jesus, Shadowmaker či I don’t Care, které zazněly i v Brně.
Pomyslnou třešničkou na dortu bylo společné vystoupení se zpěvačkou Epiky Simone Simons, která s Apocalypticou spojila síly v nové pomalé skladbě Rise Again. Závěr show převážně patřil právě zmíněným coverům od Metalliky jako Nothing Else Matters či Seek & Destroy, při kterých si zatancovala většina haly.

Text: Šárka Vlachová, foto: Petr Dio