Fear Factory se po sedmi letech vrátili do Čech, představili novou desku

Fear Factory/foto: Petr Hanč

Poprvé od trutnovského koncertu v roce 2016 k nám zavítala americká industriální ikona Fear Factory, jejíhož frontmana v pražské MeetFactory čekal nelehký úkol nahradit svého předchůdce.

Koncert byl vyprodán, roli předkapel obstaraly Ghosts of Atlantis a Ignea

Fear Factory nebyli koncertně aktivní mezi lety 2016–2020 a tak hlad po této kapele, která byla jedním z hlavních tahounů metalu v období devadesátek, byl logicky velký. Tudíž se není čemu divit, že koncert byl dopředu vyprodán.

Po sedmé hodině vše odstartovala mladá krev, konkrétně britští progresivní melodeathoví Ghosts of Atlantis. Zdobila je kombinace různých hlasů, střídali ostrý growl s čistým vokálem, a také táhlá kytarová sóla. Signifikantní byly též kostýmy, se kterými by zapadli i do fantasy tématiky.

V žánrovém trendu pokračovala ukrajinská, rovněž progresivně symfonická Ignea. Zpěvačka Helle Bohdanova též prokázala své kvality ve zvládání growlingu i čistého zpěvu, tajemný nádech kapele dodávala hra klávesisty Yevhenie Zhytniuka. V setu Igney pak převažovalo letos vydané album Dreams of Lands Unseen.

Butcher Babies vystoupili pouze s jednou zpěvačkou

Kapele Butcher Babies scházela zpěvačka Carla Harvey, zpěv tedy měla na starost samotná Heidi Shepherd, která na pódiu pořádně divočila, tak jak jsme u ní zvyklí. Po skladbě Monsters Ball si na dálku pokecala s jedním fanouškem před pódiem a poté skočila přímo do davu, kde odzpívala skoro celý jeden song. Předposlední píseň Last December kapela věnovala všem, kteří si prošli nebo procházejí těžkým obdobím, což byl dle slov Heidi ještě nedávno i její případ. Velkou zásluhu na zlepšení svého stavu připisuje celé kapele, a především fanouškům Butcher Babies; ti pražští ji za tuto osobní zpověď ocenili velkým potleskem. Skladbou Magnolia Blvd se poté kapela rozloučila.

Úvod koncertu Fear Factory patřil ikonické desce Obsolete

Stroje opět ožily a udeřily v neuvěřitelné síle. Po krátkém intru se na pódiu objevil nový frontman Milo Silvestro, kytarista a jediný původní člen Dino Cazares, basák Tony Campos a bubeník Pete Webber, který odpálil první skladbu Shock, po níž následoval Edgecrusher. Fear Factory tedy hned zkraje připomněli své veleúspěšné album Obsolete. Milo splnil očekávání fanoušků s grácií, a to přesto, že hlas, kterým disponoval předchozí dlouholetý frontman Burton C. Bell, nebylo jednoduché nahradit. Krátce poté přišly na řadu novinka Disruptor z nejnovější desky Aggresion Continuum a vypalovačka Powershifter. Vřava a moshpit před pódiem téměř nepolevovaly, z části také díky Milovu neustálému hecování davu.

Demanufacture si kapela schovala nakonec, došlo i na přídavek

Na údernou hitovku Slave Labor z desky Obselete se ke kapele přidala Helen z Igney, která se s Milem skvěle doplňovala. Objevila se i Heidi Shepherd, když kapela vytasila song ze své debutové desky Soul of a New Machine s názvem Martyr. To nejlepší ovšem přišlo nakonec, a sice nesmrtelná skladba Demanufacture ze stejnojmenné desky, která Fear Factory v polovině 90. let katapultovala mezi metalovou elitu. Z tohoto alba ještě kapela následně zahrála songy Zero Signal a Replica. Po krátké pauze a hlasitém skandování přidali Fear Factory závěrečnou tečku v podobě skladby Resurrection.

Fear Factory už teď plánují další koncertní rok, v létě zahrají na Basinfirefestu

Několikaleté čekání se vyplatilo, Fear Factory jsou zpět a opět drtí koncertní haly svým hromujícím industrial metalem. Těžkou roli nástupce Burtona C. Bella zvládá Milo Silvestro výborně, v pozadí ho doplňuje ikonická a přesná souhra rychlých kopáků a drtivých basů, která kapelu zdobí už od jejího začátku. A kdo doufal, že se k nám Fear Factory brzy vrátí, bude potěšen; v polovině června příštího roku zahrají ve Spáleném Poříčí v rámci warm up party Basinfirefestu!

Text: Mates Šimek, foto: Petr Hanč